Zákoník práce

Pravidelné hlášení rozdílů v platech dopadne jen na zaměstnavatele se stovkou a více lidí. Unijní směrnici vyjednanou předchozím kabinetem převádí vláda do zákona v úsporné podobě, první zprávy přijdou v roce 2028.

Nejnižší mzdu ve veřejném sektoru už neurčí zaručený výdělek, ale nejnižší platový tarif. Novelu zákoníku práce schválil kabinet v pondělí, odbory z ní podporují jen část a chtějí rychlejší postup.

Až 24 miliard korun ročně může stát přijít, pokud se sto tisíc zaměstnanců překlopí na živnostenský list. S takovým odhadem jde odborová centrála proti nové definici závislé práce.

Spor o to, kdo je zaměstnanec a kdo živnostník, se přesunul do připomínek k zákonu o platformové práci. Svaz průmyslu obavy odborů odmítá a opírá se o čísla, podle nichž jde o zlomek trhu.

Uchazeč se má dozvědět nabízenou mzdu ještě před podpisem smlouvy a zaměstnavatel se ho nesmí ptát, kolik bral dosud. Lhůta, kterou Česku dala Evropská unie, přitom vypršela už v červnu.

Česká konfederace odborových svazů odmítá zavádění třináctihodinových směn podle řeckého vzoru. Řešení vidí v lepším ohodnocení práce, ne v prodlužování pracovní doby.

Vláda připravila změny v pravidlech pro poskytování pracovního volna. Od 1. června 2025 získají zaměstnanci právo na delší volno při úmrtí blízké osoby i jasnější podmínky pro absenci kvůli svatbě nebo hledání nového zaměstnání.

Českomoravská konfederace odborových svazů zrušila stávkovou pohotovost poté, co Senát schválil novelu zákoníku práce bez kontroverzního ustanovení o výpovědi bez udání důvodu, které prosazovali senátoři ODS.

Poslanci drtivou většinou schválili změnu podpory v nezaměstnanosti. Navzdory celkové podpoře novely zákoníku práce ale sněmovna odmítla kontroverzní návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu.