Odbory vytáhly proti Juchelkově novele o platech pět pozměňovacích návrhů

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila v úterý 13. října studii, která rozebírá vládní novelu zákoníku práce o transparentnosti odměňování. Odbory z ní vyvozují pět pozměňovacích návrhů, které chtějí prosadit při projednávání ve Sněmovně.

Novela převádí do českého práva unijní směrnici, která má odhalovat a napravovat neodůvodněné rozdíly v odměnách žen a mužů. Termín pro její převzetí Česko nestihlo. Vláda návrh schválila na konci srpna a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se netajil tím, že regulaci oproti verzi vyjednané předchozím kabinetem zmírňuje. „Směrnici, jejíž podobu vyjednala předchozí vláda, jsme se zároveň snažili převést do českého práva co nejúsporněji,“ uvedl tehdy.

Autorem studie je pracovní právník Jakub Tomšej. Nejvíc mu vadí, že povinnou dohodu se zástupci zaměstnanců o kritériích hodnoty práce nahrazuje pouhé projednání. Zaměstnavatel tak může pravidla vydat jednostranně vnitřním předpisem. Na něm podle studie zůstává i rozhodnutí, jestli se odměny společně posoudí, práva agenturních zaměstnanců návrh odsouvá a zprávy o rozdílech v odměňování se omezí na souhrnná data.

Ministerská verze ukládá zaměstnavatelům sdělit uchazeči minimální výši odměny ještě před vznikem pracovního vztahu a zakazuje ptát se na předchozí mzdu. Pravidelné zprávy o rozdílech v odměnách se týkají jen firem se stovkou a více zaměstnanci. Ty s nejméně 250 lidmi je mají podávat každý rok, menší jednou za tři roky a první zprávy přijdou až v roce 2028.

Pozměňovací návrhy odborů potřebují ve Sněmovně předkladatele a většinu, kterou má koalice ANO, SPD a Motoristů se 108 hlasy. S Juchelkou se ČMKOS přetahuje i o novou definici závislé práce, kterou odbory označují za legalizaci švarcsystému. Zahraniční nástroje jako povinné mzdy v inzerátech nebo rozpočty na dorovnání mezd podle studie v praxi fungují. Novela uvedení mzdy přímo v inzerátu nevyžaduje, stačí ji sdělit nejpozději před podpisem smlouvy.