Podporu bere jen čtvrtina nezaměstnaných, odbory jdou proti Juchelkovi

Odborová centrála ČMKOS ve čtvrtek 22. října zveřejnila analýzu, kterou chce zastavit snížení podpory v nezaměstnanosti. Podle ní dávku pobírá jen zhruba čtvrtina evidovaných uchazečů. Předseda konfederace Josef Středula se den předtím na odmítnutí škrtů shodl s vedením lidovců, kteří vládu rovněž vyzvali, aby od návrhu ustoupila.

Novela ministra práce Aleše Juchelky (ANO) prošla v úterý prvním čtením, když proti jejímu zamítnutí hlasovalo 78 poslanců ANO, SPD a Motoristů. Od ledna 2027 má podpora v prvních měsících klesnout z 80 na 65 procent předchozího čistého výdělku a strop dávky z 80 na 60 procent průměrné mzdy. Starší uchazeči přijdou o delší pobírání vyšší sazby. Podle odborů chce vláda na lidech bez práce ušetřit až pět miliard korun ročně.

ČMKOS ukazuje dopad na příkladu zaměstnance, který bral čistých 30 tisíc korun. V prvních dvou měsících by místo 24 tisíc dostával 19 500 korun, dohromady tedy o devět tisíc korun méně. Starší uchazeč se stejným výdělkem by jen na změně sazeb za první tři měsíce tratil 18 tisíc.

Představu, že za růstem nezaměstnanosti stojí příliš štědrá podpora, odbory zpochybňují čísly Úřadu práce. Ke konci července evidoval 367 346 uchazečů, meziročně o 37 845 víc. „Vláda nemůže zaměňovat počet nezaměstnaných za počet příjemců podpory,“ odmítl Středula. Odbory upozorňují i na rostoucí dlouhodobou nezaměstnanost, na kterou škrt počáteční podpory nedosáhne, protože lidé dlouho bez práce nárok většinou už vyčerpali.

Dnešní pravidla platí teprve od letošního ledna a ČMKOS doporučuje nechat je běžet tři až pět let, než se vyhodnotí. Dávky související s nezaměstnaností tvořily podle analýzy v roce 2024 jen 2,03 procenta sociálních výdajů. S lidovci odbory odmítají i novou definici závislé práce, která podle nich otevírá cestu k legalizaci švarcsystému.

Opozice zatím spoléhá na pozměňovací návrh pirátky Olgy Richterové, který má dosavadní sazby i strop podpory zachovat. Sněmovna o něm rozhodne až ve třetím čtení.