Náhrada mzdy za první dny nemoci zůstane. Vládní koalice se na obnovení karenční doby neshodla, oznámil v úterý 15. září ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný z Motoristů, kteří návrh na koaliční radu přinesli. Proti byla podle něj SPD a část hnutí ANO. Šťastný České televizi řekl, že návrh proto „padá pod stůl“.
Motoristé počítali s tím, že by zrušení náhrady za tři úvodní dny pracovní neschopnosti vyneslo pět miliard korun státnímu rozpočtu a další čtyři miliardy firmám. Ministerstvo financí dřív odhadlo, že zaměstnavatelé dnes na těchto náhradách vydají 8,5 až 9 miliard korun ročně. Šťastný chtěl předložit poslanecký návrh a pravidla vrátit do podoby, jaká platila v letech 2008 až 2019.
Nejvíc se odmítnutím ocitl na okraji ministr práce Aleš Juchelka. Ještě v neděli v Poledni s Moravcem na Českém rozhlase návrh partnerů podpořil, ačkoli karenční dobu v roce 2019 zrušila Babišova vláda ANO a ČSSD. Část jeho vlastního hnutí se ale na koaliční radě postavila proti, měsíc před komunálními a senátními volbami.
Tlak přicházel i zvenčí. Předseda ČMKOS Josef Středula v pondělí vyzval Juchelku, aby podporu stáhl. Mimoparlamentní SOCDEM v úterý označila rušení nemocenské v prvních třech dnech za „fakt prasárnu“.
Zaměstnanec tak dál dostává od prvního dne nemoci náhradu 60 procent redukovaného průměrného výdělku a od patnáctého dne nemocenskou od státu. Nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy přitom zaměstnanci znovu platí od roku 2024.
