Odbory ajťáků varují, že práce na IČO přestane být volbou
Nová definice závislé práce podle ICT odborů posune obor za hranu švarcsystému. Jejich předsedkyně Barbora Müllerová přitom sama přiznává, že jednotlivý ajťák proti firmě váhu nemá.
Proti vládní redefinici závislé práce se staví i odborová organizace, která sdružuje programátory, testery, správce sítí a operátory call center. Její předsedkyně Barbora Müllerová v rozhovoru zveřejněném na webu odborové centrály ČMKOS varuje, že uchazeči o místo v IT mohou brzy dostávat nabídku „buď pracovat na IČO, nebo nepracovat vůbec“. Postoj organizace shrnula jednou větou. „Pokud se má IT sektor k redefinici vyjádřit, jsme jednoznačně proti rozvolňování definice závislé práce,“ prohlásila.
Změna je součástí zákona o platformové práci, který připravilo ministerstvo práce Aleše Juchelky (ANO) a vláda ho schválila na přelomu srpna a září. Podřízenost zaměstnance nově váže na to, že zaměstnavatel práci organizuje, kontroluje, dává k ní pokyny a určuje pracovní dobu, a všechny podmínky musí platit současně. Podle Müllerové tak stačí, aby firma jeden ze znaků obratně zamaskovala, a člověk zůstane fakticky závislý, ale bez ochrany zákoníku práce. Ministerstvo naopak tvrdí, že se okruh zaměstnanců v zásadě nezmění a novela jen krotí příliš široký výklad soudů.
IT je podle odborářky obor, který je mezi zaměstnáním a podnikáním „rozkročený jako málokterý jiný a už dnes žije na hraně švarcsystému“. Práce na živnostenský list místo pracovní smlouvy je v něm rozšířená dlouho a plošně, organizace proto do svých řad přijímá i lidi na IČO. Rozvolnění by ale podle ní dalo firmám silnější karty nabízet fakturaci i tam, kde byl pracovní poměr běžný nebo kde by dosud hrozil postih.
O osudu redefinice rozhodne Sněmovna, a čas tlačí. Zákon o platformové práci musí začít platit do 2. prosince, jinak Česku hrozí sankce z Bruselu. Pochybnosti má i koaliční SPD, jejíž šéf klubu Radim Fiala chce změnu otevřít na koaliční radě a volnější pravidla by nechal jen nejmenším firmám. ČMKOS odhaduje, že by přesun zaměstnanců na živnost stál veřejné rozpočty až 120 miliard korun ročně.
Samotní odboráři jsou přitom v IT nováčky. Organizace pracujících v ICT vznikla teprve v létě 2021 a do odborových struktur se zapojila vstupem do svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví. Organizace na pracovišti vykazuje u osmi firem včetně Microsoftu, Red Hatu a SUSE. V Microsoftu odbory v srpnu po měsících vyjednávání uzavřely první kolektivní smlouvu, která mimo jiné zavádí školení o odborech pro nové zaměstnance a informace o nich do nástupních materiálů.
Müllerová nezastírá, že síla jednotlivce slábne. „Vyjednávací pozice jednotlivých IT pracujících vůči zaměstnavatelům se dlouhodobě zhoršuje,“ připustila. Kolegům proto vzkazuje, ať se organizují. „Pokud ve vaší firmě odborová organizace není, založte ji. Pokud existuje, vstupte do ní.“
