Škrt podpory v nezaměstnanosti přežil první čtení i s hlasy SPD
Podporu v prvních dvou měsících bez práce chce vláda snížit z 80 na 65 procent a opozice to v prvním čtení nezastavila. Proti zamítnutí novely hlasoval i předseda SPD Tomio Okamura.
Novela zákoníku práce, se kterou vláda Andreje Babiše spojila krácení podpory v nezaměstnanosti, prošla v úterý pozdě večer prvním čtením ve Sněmovně. Návrh poslankyně TOP 09 Zdeňky Blišťanové na její zamítnutí podpořilo ve 22:18 jen 43 opozičních poslanců, proti stálo 78 hlasů ANO, SPD a Motoristů. Předloha ministra práce Aleše Juchelky (ANO) tak míří do výborů.
Podpora v prvních dvou měsících bez práce má podle návrhu klesnout z 80 na 65 procent předchozího čistého výdělku, při rekvalifikaci z 80 na 60 procent. Strop dávky se sníží z 0,8násobku na 0,6násobek průměrné mzdy a lidem nad 52 let se zkrátí období vyšší podpory ze tří měsíců na dva. Podle důvodové zprávy, kterou v rozpravě citoval občanský demokrat Vítězslav Schrek, má stát ušetřit 4,5 až 5 miliard korun ročně.
Opozice sledovala hlavně SPD. Schrek připomněl, že předseda hnutí Tomio Okamura o krácení podpory veřejně mluvil jako o zásahu, který trestá pracující lidi. Při hlasování o zamítnutí ale všech sedm přítomných poslanců SPD včetně Okamury stálo proti. Zbylých osm členů klubu nebylo přihlášeno nebo se omluvilo.
Názor podle Schreka mění i samo hnutí ANO. Štědřejší pravidla podpory platí teprve od letošního ledna díky takzvané flexinovele a při jejím závěrečném hlasování 7. března 2025 nebyl proti žádný ze 64 tehdy přítomných poslanců ANO. Pro hlasoval i Andrej Babiš.
Blišťanová zamítnutí zdůvodnila tím, že vláda v návrhu rozpočtu na rok 2027 už počítá s úsporou 2,4 miliardy korun ze změn podpory, ačkoli zákon teprve začíná projednávat. Odvolala se na Národní rozpočtovou radu, podle níž je takové předběžné započítávání v rozporu s platnou legislativou. Rozpočet čeká první čtení ve středu.
Pirátka Irena Ferčíková Konečná napadla i novou definici závislé práce, kterou ministerstvo přibalilo k evropské směrnici o platformové práci. Citovala propočet odborové centrály ČMKOS, podle kterého může přesun zaměstnanců na živnostenský list připravit veřejné rozpočty až o 120 miliard korun ročně. Její stranická kolegyně Olga Richterová škrt podpory označila za „šikanu normálních pracujících lidí“.
Richterová už začátkem října podala pozměňovací návrh, který má dosavadní sazby i strop podpory zachovat. Hlasovat se o něm bude ve třetím čtení.
Zdroj: Poslanecká sněmovna