Uchazeč o zaměstnání se má napříště dozvědět, kolik za práci dostane, ještě než smlouvu podepíše. Novela zákoníku práce, kterou v pondělí dostane vláda na stůl, ukládá zaměstnavateli povinnost prokazatelně sdělit minimální výši odměny a další peněžitá plnění, a to i u dohod mimo pracovní poměr. Zároveň zakazuje ptát se uchazeče na dosavadní plat.
Na velké zaměstnavatele čeká pravidelné hlášení. Firmy s více než 250 zaměstnanci budou zprávu o rozdílech v odměňování žen a mužů zpracovávat každý rok, ty se 150 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky. Od roku 2031 se hranice posune na sto zaměstnanců a poprvé se do počtu započítají i agenturní pracovníci přidělení k uživateli.
Samotné číslo ale nestačí. Pokud ze zprávy vyjde neodůvodněný rozdíl aspoň 5 procent, který firma do šesti měsíců nevysvětlí ani neodstraní, spustí se posouzení odměňování. Zaměstnavatel musí příčiny rozebrat, výsledek projednat s odbory nebo radou zaměstnanců a rozdíly narovnat. Kde zástupci zaměstnanců nepůsobí, musí je firma vyzvat, aby si je zvolili.
Ministerstvo práce a sociálních věcí opírá návrh o čísla, která Česko dlouhodobě řadí na chvost Evropy. Podle Eurostatu se zdejší rozdíl v odměňování žen a mužů pohybuje kolem 17 až 18 procent proti unijnímu průměru okolo dvanácti. Vlastní šetření resortu z loňska přitom ukázalo, že rozdíly na srovnatelných pozicích sleduje jen 15 procent českých podniků. Náklady zaměstnavatelů na nové informační povinnosti odhaduje ministerstvo od 8,9 do 172,2 milionu korun.
Povinnosti se nevyhnou ani stát a jeho ozbrojené složky. Vlastní statistiku o rozdílech v odměňování budou posílat ministerstvu i bezpečnostní sbory a resort obrany za vojáky v činné službě.
Česko mělo evropskou směrnici o transparentnosti odměňování zavést do 7. června letošního roku. Vláda návrh teprve projedná, Sněmovnu i Senát má text před sebou a účinnost je navržena na leden 2027.
