Úhrnná plodnost v Česku klesla z 1,83 dítěte na ženu v roce 2021 na 1,28 dítěte v roce 2025. Počet živě narozených dětí se za stejnou dobu snížil ze 111,8 tisíce na historické minimum 77,6 tisíce. Propad o zhruba třicet procent patří k nejrychlejším v Evropské unii.
Čísla přináší Zpráva o rodině 2026, kterou na vládní úkol zpracoval Výzkumný institut práce a sociálních věcí. Navazuje na obdobné materiály z let 2017, 2020 a 2023 a vedle demografických trendů stojí na dvou rozsáhlých šetřeních mezi rodiči a bezdětnými.
Zájem o děti podle nich nemizí. Zhruba 80 procent žen ve věku 18 až 49 let považuje za ideální mít alespoň dvě děti a vlastní dítě si přeje téměř dvě třetiny bezdětných mezi 25 a 44 lety. Mezi rodiči má 61 procent tolik dětí, kolik si přáli, 34 procent jich má méně, než plánovali.
„Stát proto musí řešit to, co jim v založení nebo rozšíření rodiny reálně brání. Jde zejména o dostupné bydlení, možnost skloubit práci s péčí o děti a obavy z výrazného propadu životní úrovně,“ čte z výsledků ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Zpráva upozorňuje, že s klesajícím počtem narozených dětí a stárnutím populace se zužuje i základna, ze které stát vybírá daně a pojistné. Roste přitom průměrný věk žen při narození dítěte a ubývá žen v období nejvyšší plodnosti.
Na rozhodování rodin dopadlo i zdražování. Spotřebitelské ceny vzrostly mezi lety 2022 a 2025 kumulativně o více než 33 procent.
Závěry materiálu budou hlavním tématem Fóra rodinné politiky, které se koná v pátek v Ústí nad Labem.
