Sněmovna zařadila na pořad zářijové schůze novelu, podle které platová základna zamrzne na 101 364 korunách až do konce roku 2030. Z té se násobením koeficientem podle funkce počítají platy poslanců, senátorů, členů vlády, soudců i státních zástupců, takže zásah dopadne na celou tuto skupinu najednou.
Pod návrhem jsou podepsaní předsedové všech tří vládních stran, premiér Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka. Do Sněmovny jej poslali už 20. listopadu 2025 a chtěli, aby prošel schválením hned v prvním čtení. Vláda k němu dala souhlasné stanovisko, samotné první čtení ale dodnes neproběhlo a text přitom počítal s účinností od letošního ledna.
Zařazení bodu si připisuje SPD. Hnutí v politickém usnesení z úterý oznámilo, že Sněmovna začne na jeho návrh projednávat zmrazení platů politiků a ústavních činitelů až do konce roku 2030, a spojilo to s dalšími body svého programu včetně zvyšování důchodů.
Opozice plošné řešení odmítá. Starostové ve stejný den uvedli, že místo zmrazení platů chtějí systémovou úpravu cestovních náhrad, a označili krok za populismus. Poslankyně STAN Michaela Šebelová podala k tisku koncem srpna dva pozměňovací návrhy, Pirátka Vendula Svobodová se snaží srazit nárůst paušální náhrady na dopravu poslanců do sídla Sněmovny.
Zákon o platech představitelů státní moci patří k normám, do kterých opakovaně zasáhl Ústavní soud. Jeho nálezy se v přehledu novelizací objevují od roku 2010 a naposledy loni, pokaždé kvůli tomu, jak stát nakládal s odměňováním soudců.
