Kulatý stůl pod záštitou senátního výboru pro zdravotnictví se v úterý zabýval přípravou Národního diabetologického plánu. K jednomu stolu usedli zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, poskytovatelů péče i pacientských organizací.
Důvod je v číslech. S diabetem se v Česku léčí více než 1,1 milionu lidí a podle odhadů, se kterými účastníci pracovali, jich do roku 2030 může být 1,3 milionu. Ucelený strategický rámec, který by prevenci, včasnou diagnostiku, moderní léčbu a koordinaci péče spojil dohromady, přitom chybí.
Účastníci se shodli, že samotný dokument nestačí. Po ministerstvu žádají konkrétní model řízení přípravy plánu, propojení odborných cílů s legislativou a financováním, jasné rozdělení odpovědnosti mezi partnery a pravidelné vyhodnocování plnění. Systém péče má být podle debaty nastavený s výhledem do roku 2035.
Odborné vedení kulatého stolu měl předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný, který upozornil, že „pacient s diabetem během života často potřebuje péči několika odborností“, a proto se plán neobejde bez propojení napříč obory.
Předseda výboru Tomáš Fiala celou debatu shrnul větou, že „národní diabetologický plán nesmí zůstat jen dokumentem, který dobře vypadá na papíře“.
