Nakladatelství Klett stáhlo z trhu učebnici soudobých dějin pro deváté ročníky základních škol a víceletá gymnázia a Ústav pro studium totalitních režimů to uvítal. Spor o to, jak se má ve školách učit o komunistické diktatuře, tím ale neskončil. Ústav upozorňuje, že učebnici chválí Petra Prokšanová z KSČM, tedy ze strany, která žádá zrušení samotného ústavu.
Vedení ÚSTR má proti knize několik námitek. Mluví o bagatelizaci komunistického režimu, o vynechání zásadních událostí moderních dějin a o faktografických chybách. Za zcela nepřijatelné označilo ztvárnění vraždy Milady Horákové, která je podle ústavu v učebnici zobrazena visící jako prase ve chlévě, aniž by se žáci dozvěděli, kdo Horáková byla a jaký byl její osud.
Odmítnutí badatelské metody, se kterou se na Západě pracuje přes třicet let, v tom ústav nevidí. Metoda má podle něj své výhody i limity, především pedagogické. Sám pracuje s virtuální realitou, komiksem a rodinnou pamětí a připravuje pro učitele pracovní listy a metodické pomůcky.
Ve stanovisku ústavu stojí, že se žáci z učebnice dostatečně nedozvědí o zločinech komunismu, o činnosti Státní bezpečnosti ani o tom, kdo byl Jan Palach, a že je v ní pohled na režim podán takřka výhradně perspektivou tehdejších členů KSČ. O podobě výuky dějepisu má rozhodovat odborná debata, nikoli politické zájmy, dodává ústav. Pod záminkou plurality pohledů se podle něj nesmí relativizovat rozsah represí ani utrpení obětí.
ÚSTR je státní institucí zřízenou zákonem a jeho radu volí Senát, takže o zrušení ústavu, po kterém komunisté volají, by musel rozhodnout Parlament. Třetina Senátu se obmění v podzimních volbách.
