Sto sedmdesát sedm lidí popsalo v průzkumu Zelených, jak na ně dopadla superdávka, a strana ty odpovědi předává ministru práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi jako podklad k jednání. Ve čtyřiceti jedna případech dávka nepřišla nebo přišla pozdě, ačkoli ji úřad sám přiznal. Čtyřicet lidí uvedlo, že po nich Úřad práce znovu chtěl doklady, které už jednou odevzdali, a dvanáct odvolání leží nad zákonnou lhůtou.
Sběr vedla poslankyně a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská. Mezi odpověďmi je žena, která osm let pracuje v sociálních službách a jíž příspěvek na bydlení klesl ze 4 050 korun na 163. Rodina se třemi dětmi, kde pracují oba rodiče, dostala místo 4 270 korun sedmasedmdesát. Pětasedmdesátiletá žena, která má v oficiální péči osmiletou dívku, má na bydlení 34 korun měsíčně.
Část potíží podle Zelených nevznikla na přepážce, ale přímo v zákoně. Do příjmu domácnosti se započítává výživné, které druhý rodič neplatí, pečující osobě se přičítá příspěvek na péči náležející někomu jinému a drobné živnostnici stát počítá příjem, kterého nedosahuje, protože zákon u ní automaticky předpokládá nejméně osmdesát procent průměrné mzdy. Nevyplacená dávka, kterou stát pravomocně přiznal, nebo odvolání ležící čtyři měsíce jsou ale podle strany porušením zákona, ne jeho nastavením.
Superdávku navrhla a prosadila vláda Petra Fialy a účinnosti nabyla loni 1. října. Odpovědnost za její chod nese ministr Juchelka z ANO a Zelení po něm chtějí, aby na zjištění odpověděl čísly. Případy podle nich pocházejí z různých krajů a od různých poboček Úřadu práce, takže je nelze vysvětlit jako pochybení jednotlivců.
„Sto sedmdesát sedm lidí si našlo čas popsat cizímu člověku, že nemají na nájem a že se stydí. To se nedělá pro zábavu,“ uzavírá Svárovská.
