Den poté, co Sněmovna přehlasovala veto Petra Pavla a uvolnila pravidla veřejných rozpočtů, dostali poslanci od centrální banky letní Zprávu o měnové politice. Bankovní rada ji schválila 13. srpna a stojí v ní, že růst deficitu veřejných financí zesílí inflační působení fiskální politiky.
Guvernér Aleš Michl v úvodu zprávy pojmenoval, co bance vadí. „Zrychlující dynamika úvěrů a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů přispívají k růstu množství peněz v ekonomice,“ napsal. Bankovní rada proto na srpnovém zasedání sazby neměnila, dvoutýdenní repo sazba zůstává na 3,75 procenta, tedy tam, kam ji zvedla v červnu.
Prognóza počítá s tím, že letos se inflace udrží poblíž dvouprocentního cíle, ale zkraje příštího roku vystoupá ke 3 procentům. Jádrová inflace se drží těsně pod třemi procenty už osm měsíců a tlačí ji nahoru hlavně ceny služeb a bydlení. V červnu činila celková inflace 1,5 procenta, letošní čísla přitom tlumí jednorázový přesun poplatku za podporované zdroje energie na státní rozpočet, který příští rok skončí.
Mezi domácími riziky banka vedle jádrové inflace jmenuje zrychlení růstu množství peněz vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí a pokračující rychlý růst mezd, který předbíhá produktivitu práce. Ekonomika má letos zpomalit a v dalších letech se pohybovat poblíž 2,5 procenta, kurz se ustálil kolem 24,2 koruny za euro a podle prognózy mírně oslabí ke 24,4.
Zprávou centrální banka plní zákonnou povinnost pravidelně informovat ústavní činitele. Poslancům přišla ve chvíli, kdy je čeká rozpočet na příští rok a spor o mantinely, které si vláda právě rozvolnila. „Naším cílem je zajistit, aby celková inflace zůstala na horizontu měnové politiky stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle,“ shrnul Michl strategii banky.
