Ústavní právník Antoš vidí v nočním hlasování o poplatcích porušení zákona

Ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v sobotu zpochybnil, jak koalice ANO, SPD a Motoristů protlačila prvním čtením novelu rušící poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Pevný čas hlasování, který Sněmovna v pátek večer schválila na návrh svého předsedy Tomia Okamury, podle něj spíše porušil zákon o jednacím řádu. Sám připouští, že o tom lze vést spor. Výjimečnost pátečního postupu vidí v tom, že většina obstrukci zlomila dřív, než s ní opozice vůbec začala. „Šlo o preventivní úder,“ napsal.

Jednací řád od 15. září pevné hlasování výslovně dovoluje, ovšem jen „ve zcela výjimečných případech“ a za podmínky, že poslanci měli dost času se s návrhem seznámit a v rozpravě se k němu dostatečně vyjádřit. Antoš pochybuje, že to v pátek platilo, a opírá se o souběh tří okolností. První je moment překvapení. Novela na ranním programu vůbec nebyla a koalice ji ostatním bodům předřadila hlasováním. Opozice ale podle Antoše měla dost času se s ní seznámit, protože ve Sněmovně leží od června.

Druhou okolností je načasování. Okamura pevný čas navrhl na konci svého projevu jako vůbec první řečník rozpravy, kdy ještě nebylo jasné, jestli je co lámat. Opozice sice o obstrukci nenechávala nikoho na pochybách, podle Antoše ale reagovala až na překvapivé předřazení bodu. Koalice tak podle něj jako důvod použila hrozící obstrukci, kterou sama vyprovokovala. Třetí je rozsah rozpravy. Přihlášeno bylo 65 poslanců a i s desetiminutovým limitem by jejich projevy zabraly bezmála jedenáct hodin, víc než celá rozprava.

Protiargument, že devět hodin na první čtení stačí a podstatnou část času vyplnila samotná opozice, Antoš zná. Odpovídá na něj, že u tématu, kvůli kterému před Sněmovnou celou noc demonstrovali lidé, je legitimní žádat rozpravu, kterou může veřejnost sledovat, a ne jednání od sedmi večer do pěti do rána. Odmítnuté přestávky na poradu opozičních klubů označil za porušení „snad vůbec nejpevnější parlamentní zvyklosti“. Protizákonné to podle něj nebylo, o přestávce totiž Sněmovna rozhoduje hlasováním.

Zda by takový postup stačil Ústavnímu soudu ke zrušení zákona, Antoš podle svých slov neví, „ale nevím to kvalifikovaně“. Soud se zabývá jen vadami, které zasáhnou ústavní hodnoty, a v minulosti byl zdrženlivý. Tentokrát se ale podle Antoše sešlo překvapení, porušená zvyklost i zásah proti obstrukci, která ještě neběžela. Pevné hlasování soud dosud uznával tam, kde by Sněmovna bez něj návrh kvůli obstrukci neschválila. „To se po jediném projevu v rozpravě prokazuje velmi těžko,“ upozornil.

Opozici soud jako pojistka zatím nepomůže. Koalice má 108 poslanců a případné zamítnutí v Senátu i veto prezidenta Petra Pavla přehlasuje, protože k tomu stačí 101 hlasů. Na Ústavní soud se lze obrátit až po vyhlášení zákona a návrh může podat skupina 41 poslanců nebo 17 senátorů. Antoš čeká, že soud by pak neposuzoval jen páteční první čtení, ale celý průběh projednávání.