Konec poplatků slibovala ODS v roce 2009 i Piráti v roce 2017

Novelu, která má od ledna 2027 nahradit rozhlasové a televizní poplatky penězi ze státního rozpočtu, poslala koalice ANO, SPD a Motoristů v sobotu ráno do druhého čtení. ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 hlasovali jednotně pro její zamítnutí a v debatě mluví o zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Koalice jim odpovídá jejich vlastní minulostí. Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) už v březnu z řečnického pultu citoval větu z roku 2009 „ODS navrhuje zrušit poplatky za ČT i rozhlas a ekonomicky je zestátnit“ a slíbil, že ji bude „opakovat furt dokola“.

Tento návrh skutečně existoval. Na jaře 2009 ho připravili senátor ODS Richard Svoboda a tehdejší kandidát strany do Evropského parlamentu Edvard Kožušník. Poplatky měly zmizet a obě média měla v měsíčních splátkách od ministerstva financí dostávat podíl z výnosu DPH. Podle tehdejšího zpravodajství ČT24 počítali autoři s 5,8 miliardy korun ročně pro televizi a 2 miliardami pro rozhlas, domácnost by podle Kožušníka ušetřila 2180 korun ročně. V podobě, o které Senát jednal na podzim, měl zákon od roku 2012 nahradit poplatky necelými osmi miliardami ze státního rozpočtu. Současná vláda navrhuje 7,81 miliardy.

Předseda senátorského klubu ODS Tomáš Julínek tehdy podle Radiožurnálu sliboval, že občanští demokraté budou hlasovat jednotně. V květnu 2009 senátoři poslali předlohu do všech výborů a podle serveru Lupa měla podporu hlavně u ODS a KDU-ČSL. Sociální demokraté byli proti a varovali, že stát získá vliv na média veřejné služby. V listopadu Senát předlohu na žádost samotných občanských demokratů vrátil výborům k doplnění, protože ostatní kluby zrušení odmítly. Poplatky tehdy zůstaly beze změny.

Piráti šli se stejnou myšlenkou do sněmovních voleb 2017, ve kterých získali 22 mandátů. V kulturní části jejich programu stálo „Zrušíme koncesionářské poplatky.“ Příjem obou médií chtěla strana nahradit pevným podílem na výběru DPH a zároveň rozšířit možnosti příjmů z přísně regulované reklamy. Do dalších voleb už šla jinak. Poslanec Tomáš Martínek v roce 2021 serveru Médiář řekl, že předchozí návrh vycházel z finského modelu, kde poplatek v roce 2013 nahradila zvláštní daň, a že společný program se STAN poplatek zachovává. Doplnit ho podle něj mohl odvod z DPH.

Na poplatcích pak stavěla i vláda Petra Fialy, v níž seděly ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09. Televizní poplatek zvedla poprvé od roku 2008 a od května 2025 platí domácnosti za televizi 150 korun, za rozhlas 55 korun měsíčně. Poplatek nově platí i lidé, kteří mají internet jen v telefonu. Piráti byli tou dobou už v opozici a novelu podpořila jen poslankyně Klára Kocmanová, Ivan Bartoš a Olga Richterová se z hlasování odhlásili. „Nová pravidla zavádějí povinnost platit poplatek i lidem, kteří mají internet třeba jen v telefonu,“ vytýkal tehdy Bartoš.

Právě tuhle otočku Nacher opozici vyčítá. Zvýšení podle něj nebylo ve volebním programu a ministr kultury ho rok a půl po volbách odmítal. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob mu oponoval, že za ODS mluvit nemůže a jeho strana postupuje konzistentně, protože program koalice SPOLU sliboval „dlouhodobě udržitelné“ financování médií veřejné služby. V sobotním hlasování stálo proti novele 23 poslanců ODS a 16 Pirátů.