Senát ve středu 19. srpna zamítl návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců. Ze 70 přítomných senátorů zvedlo ruku pro zamítnutí 52, proti nebyl nikdo a 18 se zdrželo. Norma se vrací do Poslanecké sněmovny, která ji může prosadit jen absolutní většinou 101 hlasů. Účinnost má nastat 1. listopadu 2026.
Předloha ruší zákon o státní službě z roku 2014 a poměry zhruba 60 tisíc lidí převádí do soukromoprávního režimu se zákoníkem práce. Mizí správní přezkum, spory mají mířit k civilním soudům. Návrh podala skupina poslanců, jejímž zástupcem je Radek Vondráček, vláda k němu poslala souhlasné stanovisko. V Senátu jej obhajoval poslanec Libor Vondráček, podle kterého se úroveň ochrany úředníků nesnižuje. „Hmotněprávní standard postavení státních zaměstnanců přitom zůstane zachován,“ shrnul svůj hlavní argument.
Ústavně právní výbor i výbor pro územní rozvoj doporučily zamítnutí už 12. srpna, ve druhém z nich hlasovalo pro zamítnutí osm z devíti přítomných. Garanční zpravodaj Stanislav Balík vytkl předkladatelům, že norma prošla bez hodnocení dopadů a bez připomínkového řízení. „Zvolený způsob ale vzbuzuje oprávněné podezření, že hlavním smyslem není zlepšit výkon státní správy, ale přímo tento výkon podřídit a do poslední úrovně ovládnout aktuální politickou mocí,“ řekl v plénu.
Senátoři klubu ANO normu neobhájili ani nezablokovali, dvanáct z nich se zdrželo. Róbert Šlachta, který v klubu ANO zastupuje obvod Břeclav, se postavil proti otevřeně. „Chci úplně na úvod říct, že tento zákon nepodpořím,“ prohlásil s odkazem na třicet let strávených ve státní správě. Předsedkyně klubu Jana Mráčková Vildumetzová oponovala tím, že do fungování ministerstev nešetrně zasáhla i novela služebního zákona z roku 2022.
Kritika zněla i z lavic ODS. Martin Červíček, bývalý hejtman Královéhradeckého kraje, změnu pravidel podporoval, způsob jejího prosazení však odmítl slovy: „Ale já se moc omlouvám, vy jste prostě vylili z vaničky dítě.“ Senátorka Adéla Sucharda Šípová připomněla jednání s předsedkyní pracovní komise Evropské komise pro Národní plán obnovy Céline Gauer, podle níž je výplata peněz z plánu ohrožena, pokud stát opustí zásady odpolitizované a stabilní státní správy.
Spolu s hlavní normou Senát zamítl i doprovodný změnový zákon. Pro se tam vyslovilo 54 senátorů, jeden byl proti.
