Pět opozičních klubů a SPD chtějí zamknout údaje o držitelích kryptoměn

Česká kryptoměnová asociace (ČKMA) v úterý 27. října zveřejnila pět požadavků k zákonu, kterým Česko převádí do svého práva evropskou směrnici DAC8. Ta ukládá kryptoburzám a směnárnám hlásit finanční správě údaje o klientech a obchodech. Jaká data se budou sbírat, rozhodla Evropská unie. Kdo k nim v Česku smí, jak dlouho je stát podrží a jak je zabezpečí, určí Sněmovna. Podle asociace současný návrh „neposkytuje dostatečné záruky proti zneužití těchto citlivých informací“.

Vládní novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní předložilo ministerstvo financí Aleny Schillerové v únoru. Sněmovna ji v červenci poslala do výborů, na pořad říjnové schůze se dostala 13. října, druhé čtení ale do úterka nezačalo. Česko je s převzetím směrnice pozadu, burzy podle ní mají hlásit obchody už za letošní rok. Stát by tak podle ČKMA mohl propojit identitu člověka, jeho bydliště a několikaletou historii obchodování s kryptoměnami.

Asociace chce, aby k údajům měli přístup jen oprávnění úředníci a aby spojení dat s konkrétním člověkem vyžadovalo zákonný důvod. U každého nahlédnutí má být dohledatelné, kdo, kdy a proč data otevřel. Stát má podle ní předem stanovit, kdy údaje vymaže, a lidé mají mít možnost zjistit, kdo jejich záznamy viděl. Pátý požadavek míří proti plošnému profilování, tedy hromadnému vyhledávání a řazení lidí podle jejich majetkové aktivity.

Většina z toho už leží ve Sněmovně jako pozměňovací návrh, který 19. října podal Michal Zuna z klubu TOP 09. Podepsali ho Benjamin Činčila z KDU-ČSL, Jiří Havránek z ODS, pirátka Vendula Svobodová, Anežka Nedomová ze STAN a Libor Vondráček z klubu SPD. Podpisy mají všechny opoziční kluby i koaliční SPD, z ANO a Motoristů nikdo. Návrh rozděluje data do oddělených databází podle jednotlivých burz, zakazuje vyhledávat a řadit lidi podle převodů a hromadné prověrky podmiňuje písemným souhlasem šéfa úřadu, platným nejvýš tři měsíce. Kdo o to požádá, dostane do 30 dnů zdarma výpis všech operací se svými údaji. Úřad by navíc každý rok do konce června skládal Sněmovně účty, kolik lidí k datům pustil.

Užší verzi podali už v září Miroslav Ševčík s Liborem Vondráčkem ze SPD, týká se jen záznamů o přístupu a práva je získat. Havránek k tomu samostatně navrhuje zkrátit uchovávání dokladů z deseti na pět let a škrtnout povinnost hlásit místo narození, kterou podle něj směrnice nevyžaduje. Rozpočtový výbor, kde je zpravodajem Vlastimil Hebr z ANO, v září doporučil zákon schválit jen se dvěma technickými opravami. Ochranu dat nepřidal.

Předkladatelé se odvolávají na Francii. Podle odůvodnění Zunova návrhu je tam stíhán pracovník daňové správy podezřelý z toho, že v roce 2024 prodal údaje o majetných držitelích kryptoměn i s adresami, a země podle analýzy firmy Chainalysis letos hlásí nejvíc násilných útoků na jejich majitele. Asociace odmítá, že by šlo o obranu daňových úniků. „Naším cílem není bránit daňové transparentnosti,“ napsala.