Armáda neplní 70 procent cílů NATO, přiznává nová koncepce do roku 2040

Ministerstvo obrany s pětiměsíčním zpožděním dokončilo Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2040 a vláda ji má na programu schůze v pondělí 2. listopadu, spolu s Dlouhodobým výhledem pro obranu 2045. Dokument, který má k dispozici iROZHLAS.cz, otevřeně popisuje slabiny armády. Česko podle něj neplní 70 procent cílů NATO pro výstavbu schopností a u nejnáročnějších zaostává o pět až deset let. Koncepce se přitom odvolává na 114 požadavků, které aliance stanovila v roce 2025.

Nejhůř je na tom protivzdušná a protidronová obrana, teritoriální síly a podpora hostitelského státu. Nízké zásoby by v operaci vydržely na jednotky týdnů, u některých komodit jen na jednotky dnů. Armáda podle dokumentu nedokáže včas nasadit a dlouhodobě udržet požadované síly, protože jí chybějí lidé i materiál a peníze šly přednostně na hlavní zbraňové systémy.

Nejvíc napětí nese kapitola o penězích. Do roku 2029 počítá koncepce s výdaji kolem dvou procent HDP, na konci etapy s 2,25 procenta. Z nich se zaplatí hlavně už podepsané zakázky, tedy nadzvukové letectvo, protivzdušná obrana krátkého a středního dosahu a těžká brigáda. Střední brigáda, drony a protidronová obrana zpomalí. Teprve po roce 2029 mají výdaje růst o čtvrt procentního bodu ročně až na 3,5 procenta HDP v roce 2035. Sám dokument upozorňuje, že taková křivka koliduje s fiskálně-strukturálním plánem, podle kterého má stát konsolidovat veřejné finance. Pokud výdaje po roce 2029 neporostou, modernizace se protáhne za rok 2040.

Babišův kabinet se tím vzdaluje závazku předchozí vlády. Kabinet Petra Fialy počítal se třemi procenty HDP už v roce 2030 a současná vláda chce toto usnesení zrušit. Ministr obrany Jaromír Zůna, kterého do vlády nominovala SPD, podle iROZHLAS.cz původní plán výdajů označuje za nerealistický.

Koncepce slibuje do roku 2040 32 tisíc vojáků a 15 tisíc záložníků. Platný dokument do roku 2035, který Fialova vláda schválila na konci roku 2023, měl cíl 30 tisíc vojáků a 10 tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nábor se má zkrátit na 30 dní a přejít do digitální podoby. Právě počty ale premiéra nepřesvědčily. Andrej Babiš v květnu po dvouapůlhodinové schůzce na ministerstvu novinářům řekl, že s návrhem není spokojený, protože armáda tehdy měla 25 750 vojáků a do roku 2040 by jich měla mít jen 32 tisíc. Chce nabírat nejméně dva tisíce vojáků ročně. Hotovou koncepci přitom od ministra čekal do konce května.

Bezpečnostní rada státu vzala dokument na vědomí už 20. října na zasedání za účasti prezidenta Petra Pavla. Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč obsah komentovat nechce, dokud koncepci neschválí vláda. Na otázku po zpoždění odpověděl, že v něm problém nevidí.