Pavel povýšil Hlaváče na armádního generála, výbor čeká na jeho podklady

Náčelník Generálního štábu Miroslav Hlaváč má od středy 28. října nejvyšší hodnost v české armádě. Prezident Petr Pavel ho na Pražském hradě u příležitosti 108. výročí vzniku Československa jmenoval armádním generálem. Povýšení přišlo den poté, co sněmovní výbor pro obranu přerušil projednávání armádních akcí „Karel“ a „Volby 2025“. Výbor totiž od Hlaváče čeká podklady o tom, jaké informace armáda sbírala o politicích.

Generály jmenuje prezident na návrh vlády, Hlaváčův postup tedy nese podpis hlavy státu i souhlas kabinetu Andreje Babiše. Celkem Pavel jmenoval 16 generálů. Generálporučíky jsou nově oba Hlaváčovi zástupci Petr Čepelka a Pavel Lipka, velitel Velitelství pro operace Jaroslav Míka a také generální ředitel Vězeňské služby Tomáš Hůlka.

Povýšení se týká i bezpečnostních sborů a tajných služeb. Ředitel Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman a generální ředitel cel Pavel Kotraba jsou generálmajory. Brigádními generály se stali šéf hasičů Martin Legner, ředitel civilní rozvědky Miroslav Toman a z armády mimo jiné zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Jan Bouda.

Hlaváč se ocitl uprostřed sporu, který kauza armádních akcí otevřela mezi ANO a Starosty. Místopředseda výboru Pavel Růžička z ANO po úterním jednání tvrdil, že armáda byla za Hlaváčova předchůdce Karla Řehky „silně politizovaná směrem k hnutí STAN“. Řehka vedl armádu do letošního léta, v říjnu jako nestraník s podporou Starostů vyhrál senátní volby v Plzni a sledování opozice dřív opakovaně popřel. Vojenská policie v kauze nikoho z armády neobvinila a věc předala velení ke kázeňskému řešení.

Nový armádní generál byl Řehkovým zástupcem a v čele štábu stojí od 1. července. Výboru podle Růžičky garantoval, že armáda „bude zase čistě apolitická“. Ministr obrany Jaromír Zůna mu už dřív uložil přeložit velitele kybernetických sil Radka Haratka, kterého šetření označilo za toho, kdo úkoly zadával přímo podřízeným útvarům. Haratek v polovině října přesto dál velel.