Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce předkládá vládě návrh, který mění způsob, jakým se v Česku chrání obchodní tajemství. Jeho porušení má být vyňato z úpravy nekalé soutěže v občanském zákoníku, takže ochrana bude platit i mimo hospodářský styk. Resort tím po deseti letech upřesňuje transpozici směrnice Evropské unie z 8. června 2016.
Návrh přichází mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2026 a mění tři předpisy: občanský zákoník, občanský soudní řád a zákon č. 221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství.
Ministerstvo v důvodové zprávě pojmenovává, co dosavadní úpravě chybí. Neexistuje definice výrobku porušujícího obchodní tajemství, chybí detailní pravidla pro nápravná opatření i nástroje, kterými by soud udržel obchodní tajemství v důvěrnosti během řízení a při zveřejnění rozhodnutí. Skutková podstata porušení je navíc zúžená jen na neoprávněné sdělení, zpřístupnění nebo využití.
Komu má změna prospět, resort také pojmenovává. Podle důvodové zprávy vyžadují některé prvky české úpravy složitý právní výklad, což snižuje její reálnou využitelnost pro vlastníky obchodního tajemství, zejména pro malé a střední podniky.
Definice obchodního tajemství v paragrafu 504 občanského zákoníku zůstává beze změny. Ministerstvo to zdůvodňuje snahou nevyvolat přelomové změny, které by si vyžádaly zásadní obrat v soudní praxi. Nově se po vzoru směrnice definují tři základní formy porušení a upravuje se ochrana práv legitimních uživatelů obchodního tajemství.
Meziresortní připomínkové řízení běželo od 14. ledna do 11. února 2026 a ministerstvo připomínky vypořádalo. Vláda na téže schůzi projedná i druhou novelu občanského zákoníku, tu o veřejném opatrovnictví, kterou schválila už v letech 2016 a 2024 a Sněmovna ji ani jednou nedoprojednala.
