Tejc nese vládě referendum, o daních ani o NATO by se v něm nehlasovalo

Celostátní referendum, jehož výsledek by na pět let zavázal vládu, prezidenta i obě komory Parlamentu, má v pondělí 9. listopadu na stole vláda Andreje Babiše. Návrh ústavního zákona předkládá ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc. Podle vládního systému eKLEP je materiál zařazený na program schůze, která začíná v 11 hodin ve Strakově akademii.

Hlasování by podle návrhu vyvolala petice s nejméně 300 tisíci podpisy občanů starších 18 let, na jejich sběr by měl navrhovatel dvanáct měsíců. Referendum by mohl vyvolat i Parlament, pokud by pro to byla nadpoloviční většina všech poslanců a přítomných senátorů. Každou otázku by předem posoudil Ústavní soud, který by na to měl šest měsíců. Prezident by pak referendum vyhlásil do 30 dnů a lidé by hlasovali za tři až šest měsíců. V posledním roce volebního období by se termín spojil s volbami.

Výsledek by byl závazný, jen když pro odpověď hlasuje nadpoloviční většina hlasujících a ta zároveň tvoří aspoň 35 procent všech oprávněných voličů. Jinak by hlasování mělo jen poradní váhu. I tak by ale na pět let zablokovalo nové referendum ve stejné věci.

Seznam toho, o čem by lidé rozhodovat nesměli, je dlouhý. Mimo hru zůstává členství v EU a NATO, obrana a bezpečnost státu, státní rozpočet, daně a poplatky, základní práva, změny ústavy, soudy, Česká národní banka i Nejvyšší kontrolní úřad. Referendem by navíc nešlo schvalovat, měnit ani rušit zákony. Vládní SPD přitom ještě v programu pro sněmovní volby 2025 slibovala referendum o členství v Unii.

Text vychází z návrhu, který v minulém volebním období předložili tehdy opoziční poslanci ANO Helena Válková, Alena Schillerová a Radek Vondráček. Schillerová dnes vede ministerstvo financí a její resort v červnovém připomínkovém řízení patřil k úřadům, které k návrhu uplatnily zásadní připomínky. Takových se sešlo 41, dalších 111 bylo doporučujících, zásadní poslalo také ministerstvo vnitra, Svaz měst a obcí, Jihočeský a Zlínský kraj.

Vládě jde materiál se dvěma nevyřešenými rozpory, oba má odborová centrála ČMKOS. Návrh jako celek nepodporuje, protože o zásadních otázkách celostátní politiky má podle ní dál rozhodovat Parlament se svými pojistkami. Roční lhůtu na sběr podpisů považuje za nepřiměřeně dlouhou, protože by podle odborářů otevřela prostor pro celoroční kampaně a zvýšila riziko duplicitních podpisů.

Souhlas vlády je teprve první krok. Ústavní zákon musí ve Sněmovně podpořit nejméně 120 ze 200 poslanců a v Senátu tři pětiny přítomných senátorů. Koalice ANO, SPD a Motoristů bez části opozice tak referendum do ústavy nedostane.