Opoziční hnutí STAN chce, aby stát nejdřív spočítal, kolik vody vlastně má. V úterý postavilo svůj plán proti suchu na národním auditu vodních zdrojů, který by vyhodnotil jejich kapacitu, stav a schopnost obnovy, prověřil vodárenskou infrastrukturu a určil regiony s největším rizikem nedostatku vody. Součástí má být propojení vodárenských soustav tak, aby šlo vodu v době sucha převádět tam, kde chybí.
Návrh přišel den poté, co ministr zemědělství Martin Šebestyán oznámil, že chce na vodohospodářské programy nejméně čtyři miliardy korun ročně a připravuje zákon vyjmenovávající zhruba dvacet vodních děl ve veřejném zájmu. Starostové proti tomu staví tezi, že velké stavby samy problém nevyřeší.
„Vodní bezpečnost České republiky nebude výsledkem jedné přehrady ani jednoho dotačního programu,“ shrnulo hnutí svůj postoj ve stanovisku. Za nejdůležitější krok označuje změnu hospodaření na zemědělské půdě, tedy omezení eroze a utužování půdy, vyšší obsah organické hmoty, pestřejší osevní postupy, meziplodiny a krajinné prvky typu remízků, mezí a větrolamů.
Druhým pilířem plánu je zadržení vody přímo v krajině: obnova mokřadů, tůní, pramenišť a meandrů, revitalizace narovnaných toků a stavba menších nádrží. Čtvrtý krok míří do měst a obcí a týká se hospodaření se srážkovou vodou, recyklace a opatření v době veder. Jako doklad, že to funguje, hnutí uvádí program Lesy ČR Vracíme vodu lesu, revitalizovaný Mikulečský potok na Svitavsku i propojenou vodárenskou soustavu ve východních Čechách.
Vlastní vodní program představuje STAN necelé dva měsíce před komunálními a senátními volbami 9. a 10. října, v nichž staví kandidátky hlavně na starostech a radních, tedy na lidech, kteří vysychající studny a obecní vodovody řeší přímo. Stanovisko se opírá o data Českého hydrometeorologického ústavu o poklesu průtoků a zhoršujícím se stavu podzemních vod.
