Ministr zemědělství Martin Šebestyán chce pro vodohospodářské programy svého resortu vybojovat nejméně 4 miliardy korun ročně. Řekl to v pondělí 17. srpna, tedy v den, kdy vláda Andreje Babiše obnovila činnost Národní koalice pro boj se suchem. Právě ta se podle ministra už v roce 2018 shodla na čtyřmiliardové roční alokaci, kterou stát od té doby nedodržel.
„Bohužel v posledních letech nedosáhla ani 2 miliard. Mým cílem je proto prostředky navýšit minimálně na úroveň 4 miliard korun, ideálně ještě víc, protože je potřeba započíst kumulovanou inflaci od roku 2018, která byla přes 40 procent,“ vymezil se Šebestyán vůči dosavadní praxi. Peníze mají jít do čtyř oblastí: propojování vodárenských soustav, malých nádrží a rybníků, přípravy strategických vodních děl a závlah.
Navýšení si ministr musí vyjednat u ministryně financí Aleny Schillerové, která sestavuje rozpočet na příští rok. Celkové podpory podle Koncepce ochrany před následky sucha se v resortu pohybují mezi 13 a 20 miliardami korun ročně, většina z nich ale míří do zemědělské krajiny a pozemkových úprav, ne do staveb. Vypsané má ministerstvo tři výzvy: 1,5 miliardy na vodárenskou infrastrukturu, 300 milionů obcím na malé nádrže a 250 milionů rybníkářům na nádrže nad dva hektary.
Tvrdší část plánu leží v legislativě. Resort připravuje speciální zákon, který má vyjmenovat zhruba dvě desítky vodních děl budovaných ve veřejném zájmu a zkrátit jejich přípravu. K šesti už rozjetým stavbám, tedy k Novým Heřminovům, Vlachovicím, Skaličce, Kryrům, Senomatům a Šanovu, má přibýt dalších 8 až 14 lokalit. Podle Pirátů má norma přijít na vládu až na podzim, tedy po komunálních a senátních volbách 9. a 10. října.
Piráti ministrovu bilanci odmítají s tím, že vláda se probudila pozdě a že adaptační strategie stát i kraje dávno mají, jen se jimi neřídí. Vyčítají také, že dotace odměňují hlavně velikost a produkci, což podle nich nahrává největším zemědělským podnikům.
Šebestyán zároveň otevřel otázku, kdo bude vodu platit. Poplatky za odběr podzemních vod jsou v Česku dlouhodobě nižší než za odběr povrchových, což podle ministerstva motivuje odběratele sahat po vzácnějším zdroji. Ministr chce obě sazby přiblížit a výnos poslat správcům vodních toků. Změna by dopadla jen na odběry nad 6000 metrů krychlových ročně, běžných domácností nikoli.
