Senát ve středu 19. srpna vyjádřil vůli nezabývat se novelou jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Pro hlasovalo 50 z 61 přítomných senátorů při kvóru 31, nikdo nebyl proti. Zákon tím prošel horní komorou a míří k prezidentovi republiky.
Návrh mění pravidla, podle kterých dolní komora pracuje od roku 1995. Zavádí časové limity při projednávání programu schůze a jeho změn, upravuje vystupování s přednostním právem, umožňuje organizovat délku rozpravy a rozšiřuje prostor pro třetí čtení. Za skupinu předkladatelů normu v Senátu uvedl Boris Šťastný, dnes ministr pro sport, prevenci a zdraví, hlavním garantem tisku byl podle něj poslanec Radek Vondráček.
Šťastný postavil obhajobu na síle podpory ve Sněmovně, kde pro novelu ve třetím čtení hlasovalo 110 ze 136 přítomných poslanců napříč kluby ANO, ODS, STAN, SPD, Motoristů i Pirátů. „Jde o největší změnu pravidel fungování Poslanecké sněmovny za posledních 30 let,“ řekl senátorům a připomněl, že návrh navazuje i na starší iniciativu poslanců ODS.
Ústavně právní výbor doporučil normu schválit beze změn. Jeho předseda Tomáš Goláň to odůvodnil tím, že Senátu nepřísluší zasahovat do pravidel druhé komory, stejně jako by nechtěl, aby Sněmovna vstupovala do jednacího řádu Senátu. Stálá komise pro Ústavu zvažovala odklad účinnosti až na příští volební období, nakonec od něj upustila. „Čím dříve budou stanovena pravidla třeba na řečnickou dobu nebo pro tzv. gilotinu, tím lépe,“ shrnul postoj komise její zpravodaj Zdeněk Hraba.
Procedurální návrh, aby se Senát normou vůbec nezabýval, podal předseda klubu KDU-ČSL Josef Klement. „Bych navrhl hlasovat o tom se tímto zákonem nezabývat, protože se týká bytostně Poslanecké sněmovny,“ řekl v plénu. Po hlasování se ohradil místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer. „Výroky, že nám nepřísluší projednávat návrh jednacího řádu sněmovny, to je, prosím, ústavně nesprávné,“ upozornil s tím, že komora se rozhodla dát průchod vůli poslanců, nikoli že by pravomoc neměla.
