Rusko musí cítit náklady agrese, vzkázal Pavel z tribuny OSN
Čínu vyzval, aby svůj vliv využila k ukončení ruské války proti Ukrajině. Prezident v národním projevu v OSN hájil i českou kandidaturu do Rady bezpečnosti, doma mu přitom koalice chce vzít pravomoc nad misemi.
Prezident Petr Pavel vystoupil ve středu 23. září v New Yorku s národním projevem na 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Nejostřeji mířil na dva stálé členy Rady bezpečnosti. Rusko podle něj zahájilo a dál vede agresi proti Ukrajině v rozporu s Chartou OSN a Čína má dost moci i vlivu, aby válce pomohla udělat konec. Prezident tak vyzval Čínu, aby pomohla ukončit ruskou agresi. „Je nezbytné, aby Rusko stále více pociťovalo náklady své agrese,“ prohlásil.
Hrozbu pro Evropu přiblížil nedávným ruským pokusem o dronový útok na letiště Lipsko/Halle v Německu, sto padesát kilometrů od českých hranic. Válka podle něj rozvrátila i potravinovou bezpečnost, což cítí Česko a ještě tvrději části Afriky. OSN přesto označil za nenahraditelné místo pro rozhovor i tam, kde se dohoda zdá daleko. „Diplomacie je nejdůležitější nikoli mezi přáteli, ale mezi protivníky,“ zaznělo v sále.
Z tribuny Pavel zopakoval, že Česko usiluje o nestálé křeslo v Radě bezpečnosti na roky 2032–2033. Hlasy pro kandidaturu v New Yorku shání i ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka, který tam zůstává do 25. září a jeho úřad mu naplánoval zhruba dvacet bilaterálních schůzek, hlavně s africkými a blízkovýchodními státy.
Doma se mezitím Hrad s koalicí přetahuje o to, kdo bude Česko v mezinárodních organizacích zastupovat. Pavel minulý čtvrtek vetoval zákon o státních zaměstnancích, který mu bere jmenování šéfů stálých misí a svěřuje ho ministru zahraničí. U této části má prezident vážné pochybnosti o souladu s Ústavou. Koalice ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně 108 poslanců a k přehlasování veta potřebuje nejméně 101 hlasů.
Velkou část projevu Pavel věnoval umělé inteligenci. Schopnost světa tuto technologii řídit podle něj zaostává za tempem jejího vývoje a pravidla musejí být mezinárodní, protože žádný stát ani firma to nezvládne sám. Připomněl projekt Manhattan jako příklad toho, jak politika nestačí vědeckému průlomu. „Člověk musí zůstat tím, kdo technologii ovládá, a nikoli tím, kdo technologii podléhá,“ řekl prezident.
Pravidla mají podle Pavla smysl jen tehdy, když zavazují všechny, a hlavně ty, kdo jsou dost mocní na to, aby je porušovali. „Když přestanou platit pravidla, uvolněné místo zaplní síla,“ varoval.
