Rozpočtová rada posunula náraz na dluhovou brzdu z roku 2037 na 2034

Česko se k hranici dluhové brzdy dostane už v roce 2034, o tři roky dřív, než vycházelo loni. Ve čtvrtek to oznámila Národní rozpočtová rada, když na tiskové konferenci představila Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Její předseda Mojmír Hampl mluví o obratu, který rozpočtová politika udělala po loňských sněmovních volbách. „Konsolidační úsilí, které bylo nastoleno v minulých letech, se tedy nejen zastavilo, ale dokonce obrátilo a veřejné finance již nemůžeme označit jako udržitelné,“ prohlásil Hampl.

Dluhová brzda leží na 55 procentech HDP. Jakmile ji dluh dosáhne, musí vláda podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Loňská zpráva ten okamžik čekala v roce 2037, letošní počítá s nárazem na dluhovou brzdu v roce 2034. Na konci padesátiletého výhledu projektuje dluh na 245 procentech HDP, rok předtím to bylo 178 procent.

Rada připomíná, jak se k tomu došlo. Nová sněmovní většina vrátila rozpočet na letošek k přepracování, stát část roku hospodařil v provizoriu a upravený rozpočet, který vláda Andreje Babiše pak Sněmovnou prosadila, podle rady odporoval tehdy platnému zákonu. Ten povoloval strukturální schodek nejvýš 1,75 procenta HDP, letos má skutečnost dosáhnout 2,5 procenta. Během roku se navíc změnou zákona rozvolnila samotná pravidla, a to podle rady tak, že otevírají prostor i pro nedodržení závazků, které Česko dalo Evropské unii na roky 2027 až 2030.

Ještě hůř vychází příští rok. Návrh, který kabinet ANO, SPD a Motoristů schválil v pondělí se schodkem 386 miliard korun, počítá se strukturálním i celkovým saldem minus 3,5 procenta HDP. Podle propočtu rady jde o strukturální schodek až 3,7 procenta HDP, tedy o expanzi, jakou Hampl v nekrizových časech označil za bezprecedentní. „Odkládání ozdravné kúry do dalšího a dalšího období jen zvyšuje náklady konsolidace,“ varoval.

Horší čísla jdou zčásti i na vrub vyšších výdajů na obranu, se kterými letošní zpráva počítá jinak než loňská. Člen rady Petr Musil ale odmítá, že by dluh vyháněla hlavně armáda. Zpráva má podle něj ukázat, co se stane, když se dlouho opomíjejí mezinárodní závazky a zároveň „vládní politická reprezentace není ochotna rozpočtové výdaje prioritizovat“.

Varování přichází ve chvíli, kdy rozpočet míří do Sněmovny a opozice si připravuje vlastní čísla. Starostové ve čtvrtek nabídli úspory za 54 miliard korun, ODS chce schodek stlačit nejméně o sto miliard. Ministerstvo financí Aleny Schillerové na zprávu do pátečního rána tiskovou zprávou nereagovalo.

Dva týdny před komunálními volbami se zpráva dotkla i radnic. Zákonnou hranici dluhu obcí loni překročilo 577 obcí a šestnáct z nich nesnížilo dluh tak, jak mělo. Sankci žádná nedostala. „U žádného územního samosprávného celku ale Ministerstvo financí nepřistoupilo k pozastavení převodu podílu na výnosu daní,“ upozornil člen rady Luboš Komárek.