Juchelka zvedá příspěvek na pracovníky s postižením, resort financí brzdí
Téměř 13 miliard korun loni dostali zaměstnavatelé za zhruba 79 tisíc lidí s postižením. Strop příspěvku má nově růst s minimální mzdou, ministerstvo financí ale proti tomu na pondělní vládu nese rozpor.
Firmy a dílny, které zaměstnávají lidi se zdravotním postižením, by od dubna 2027 mohly dostávat vyšší příspěvek na mzdy. Novela zákona o zaměstnanosti, kterou ministr práce Aleš Juchelka (ANO) předkládá na pondělní jednání vlády 9. listopadu, váže strop příspěvku na minimální mzdu. Měl by činit 0,85násobek minimální mzdy, což při 24 900 korunách, se kterými materiál pro rok 2027 počítá, dává 21 165 korun měsíčně na člověka. Dnes je strop 18 600 korun a k tomu tisícikorunový paušál.
Stát hradí 75 procent mzdových nákladů včetně odvodů, nejvýš však do stropu. Ten se dosud určuje nařízením vlády, nově by se zvedal sám s každým zvýšením minimální mzdy.
Proti se postavilo ministerstvo financí Aleny Schillerové (ANO). Nesouhlasí s vyšším výdajem ani s automatickou valorizací, takže návrh jde na vládu s rozporem. Loni stát na příspěvek vyplatil téměř 13 miliard korun za průměrně 78 945 lidí. Podle propočtů v důvodové zprávě by výdaj s novým stropem v roce 2027 vystoupal na 15,6 až 16,4 miliardy korun podle toho, kolik zaměstnavatelů podporu využije. Resort práce peníze zahrnul do návrhu rozpočtu jako požadavek nad výdajové limity a odkazuje na úspory jinde. Za snížení podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci čeká v roce 2027 úsporu 4,5 miliardy korun.
Na jiných místech novela ubírá. Pracovní místo, které úřad práce pomůže zřídit, bude muset člověk s postižením obsadit 12 až 24 měsíců místo tří let a klesne i nejvyšší příspěvek na zřízení takového místa. Limit, o který lze příspěvek navýšit kvůli dalším nákladům, se sníží na polovinu, zaměstnavatelé si ale čtyři roky smějí vybírat starou úpravu. Podle ministerstva opatření „nepředstavuje finanční restrikci“, jen srovnává pravidla s tím, kolik firmy skutečně čerpají.
Kancelář veřejného ochránce práv uplatnila 18 rozporů. Vadí jí, že novelu s ministerstvem připravovali jen zaměstnavatelé z chráněného trhu práce a ne běžné firmy, a že ty první neúměrně zvýhodňuje. Samotný pojem chráněný trh práce zákon nahradí označením podporovaný trh práce.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí