K pořízení vlastního bytu v Praze potřebuje průměrný člověk 15 ročních platů. Podle Deloitte Property Index je Praha třetí nejdražší evropskou metropolí po Amsterdamu a Athénách. Tato čísla zazněla 17. března na půdě Senátu, kde se sešli zákonodárci, zástupci ministerstev, bank i bytových družstev, aby hledali cestu z bytové krize, která podle nich přestala dopadat jen na sociálně slabé a zasahuje čím dál víc i střední vrstvy.
Kulatý stůl uspořádal Podvýbor pro bydlení společně s Výborem pro územní rozvoj a Ústavně-právním výborem. Jako hlavní téma si zvolil obnovu bytového družstevnictví, formy bydlení s více než stoletou tradicí v Česku, která by mohla nabídnout cenově dostupnější alternativu k vlastnickému i nájemnímu bydlení.
Předsedkyně podvýboru Hana Kordová Marvanová pojmenovala problém přímo: rychlejší výstavba bytů sama o sobě cenovou nedostupnost nevyřeší. „Stát i obce by měly výrazně podpořit výstavbu družstevních bytů a domů ve spolupráci s obcemi, která může být cenově dostupnější pro střední vrstvy nebo pro profese, které obce potřebují,“ řekla.
Česká republika přitom ve výstavbě zaostává, v rychlosti povolování staveb obsazuje 14. místo z 25 sledovaných zemí podle stejného indexu Deloitte. Místopředsedkyně výboru Eva Rajchmanová poukázala na to, že obce jsou na výstavbu připraveny, ale chybí pobídky: ze 7 miliard korun alokovaných přes Státní fond podpory investic bylo vyčerpáno 5 miliard a obce připravily projekty za 40 miliard korun. Podle Rajchmanové by státní dotace ve výši alespoň 25 procent nákladů přinesla čtyřnásobné dofinancování ze strany samospráv a stát by vložené prostředky získal zpět prostřednictvím daní.
Ministerstvo pro místní rozvoj na kulatém stole zastupoval náměstek Filip Endal. Upozornil, že jen ve výzvách fondu evidují převis žádostí přes 10 miliard korun, z toho asi 5,5 miliardy tvoří projekty obcí se stavebním povolením. Část z nich by mohla být realizována formou družstevní výstavby. Ministerstvo proto připravuje Garanční fond ke snížení vstupní kapitálové bariéry.
Zástupkyně Svazu českých a moravských bytových družstev Kateřina Horáková pojmenovala konkrétní legislativní překážky: obtížné vymáhání pohledávek od neplatičů zatěžuje ostatní členy a chybí zákonné zástavní právo k družstevnímu podílu. Problematická je i právní úprava vyplácení vypořádacích podílů při skončení členství.
Separátním tématem bylo krátkodobé ubytování přes platformy typu Airbnb. Předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký označil tento jev za přímou příčinu zdražování nájmů, byty podporované státem či obcemi podle něj slouží turistům místo bydlícím, snižují nabídku a tlačí ceny nahoru. Připravovaný zákon o cestovním ruchu by měl tuto praxi omezit.
Účastníci kulatého stolu se shodli na něčem, co označili za výjimečné: družstevní i bankovní sektor tentokrát táhnou za jeden provaz a shodují se, že obnova právní a ekonomické stability bytových družstev doplněná o státní podporu je reálnou cestou ke zvýšení dostupnosti bydlení.
