Schillerová prosadila stropy úvěrů: Drahé půjčky mají nově zákonné limity

Kabinet v pondělí 16. března 2026 dal zelenou novele zákona o spotřebitelském úvěru, kterou připravilo ministerstvo financí vedené místopředsedkyní vlády Alenou Schillerovou. Zákon implementuje do české legislativy evropskou směrnici a přináší hned několik zásadních změn v pravidlech fungování úvěrového trhu.

Klíčovým prvkem je zavedení stropů úvěrových nákladů. U standardních půjček bude zastropována roční procentní sazba nákladů (RPSN), u menších a krátkodobých úvěrů pak celkové náklady. Ministerstvo se při nastavení limitů opřelo o dosavadní judikaturu: soudy dlouhodobě považují úrok do trojnásobku běžných bankovních sazeb za souladný s dobrými mravy, čtyřnásobek už nikoli. Navržená hranice proto odpovídá právě trojnásobku, což při současných sazbách vychází přibližně na 50 % RPSN. Schillerová ujišťuje, že na poskytovatele, kteří se už dnes drží v mezích judikatury, nebude mít změna žádný dopad.

Druhá zásadní změna se týká posuzování úvěruschopnosti. Nová úprava klade důraz na skutečnou schopnost spotřebitele splácet, nikoli jen na formální pochybení věřitele při procesu posuzování. Pokud poskytovatel přesto schválí úvěr člověku, který ho objektivně splácet nemůže, spotřebitel nebude takovým závazkem vázán – zaplatí pouze vypůjčenou jistinu, bez úroků a poplatků. Podle ministerstva jde o přístup reflektující nejnovější judikaturu Nejvyššího soudu.

Novela dále rozšiřuje působnost zákona na bezúročné půjčky, tedy i na populární modely „kup teď, zaplať později“ (buy now – pay later) a prodej zboží na splátky bez poplatků. I jejich poskytovatelé budou muset získat příslušné oprávnění a dodržovat stejná pravidla jako ostatní. Zpřísňují se také informační povinnosti – věřitelé budou muset spotřebitelům poskytnout srozumitelné informace o všech nákladech ještě před podpisem smlouvy.

Příprava normy trvala více než dva roky a zahrnovala jednání s bankovními i nebankovními věřiteli, spotřebitelskými sdruženími, úvěrovými registry, fintech firmami, telekomunikačním sektorem i regulátorem. „Jde o vyvážený kompromis, který chrání spotřebitele a zároveň zachovává dostupnost legálních úvěrů,“ shrnula Schillerová výsledek vyjednávání.

Návrh nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně a Senátu. Zákon by měl nabýt účinnosti 20. listopadu 2026, v termínu vyžadovaném evropskou směrnicí.