Poslanecká sněmovna ve středu schválila dlouho diskutovaný zákon o lobbingu. Z přítomných 180 poslanců hlasovalo pro 156, a to napříč politickým spektrem s výjimkou SPD. Nová regulace by mohla začít platit již od 1. července 2025, pokud ji schválí také Senát a podepíše prezident republiky.
„Po více než dvou dekádách politických a expertních debat budeme mít zřejmě v Česku zákon o lobbování,“ komentuje výkonný ředitel Transparency International David Kotora. Podle něj „pomůže veřejnosti alespoň částečně nahlédnout pod pokličku legislativního procesu v naší zemi, přispěje k vyšší důvěře obyvatel v politiku a zmírní negativní reputaci lobbingu“.
Zákon především zavádí veřejný rejstřík lobbistů, do kterého se budou muset zaregistrovat všichni, kdo se lobbingem zabývají. Lobbisté budou muset dvakrát ročně informovat veřejnost o tom, jakých cílů se snažili dosáhnout, a jejich jména by měla být uvedena v odůvodnění legislativních návrhů.
Expertka TI na lobbing Monika Krejčí však upozorňuje na nedostatky schváleného zákona. „Ze seznamu lobbovaných například byli odstraněni asistenti poslanců a senátorů. Lobbisté tak nebudou nuceni o svých kontaktech s nimi informovat,“ říká a dodává, že „zkušenost z Evropského parlamentu ukazuje, že tato výjimka je jednoduchým nástrojem pro obcházení zákona.“
Kriticky se k finální podobě zákona vyjádřili i Piráti. „Zákon ale obsahuje díry! Nebude dopadat na asistenty poslanců. Neprošel můj návrh na zveřejňování, kolik daly firmy na lobbing, jak je běžné v zahraničí,“ upozorňuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Zásadní problém vidí pirátský předseda také v tom, že „v návrzích poslanců budou uvedena jen jména lobbistů, ale už ne těch, za koho lobbovali.“ Podle jeho slov tento návrh „napsala skupina PPF a prosadila to Eva Decroix hlasy ODS a ANO. Koaličním partnerům navzdory.“
Další problém zákona spočívá v tom, že na dohled nad jeho dodržováním nejsou pro Ministerstvo spravedlnosti vyčleněny žádné finanční ani personální prostředky. Kontrola plnění nových povinností tak pravděpodobně zůstane na médiích, veřejnosti či watchdogových organizacích.
Důvodem, proč zákon vůbec vznikl, je podle Transparency International především závazek České republiky vůči Evropské komisi. Vytvoření pravidel pro lobbing je totiž jednou z podmínek pro vyplacení evropských peněz z Národního plánu obnovy. „Bez tohoto vlastnoručně upleteného biče bychom o regulaci lobbingu nadále jen příležitostně filozofovali v kuloárech,“ konstatuje organizace.