Vláda prohlásila 13 objektů za národní kulturní památky, devět pražských paláců získalo nejvyšší ochranu

Vláda České republiky rozšířila seznam národních kulturních památek o 13 nových objektů, které získají nejvyšší stupeň památkové ochrany. Rozhodnutí na návrh Ministerstva kultury přijala s účinností od 1. července 2026.

Stěžejní část tvoří devět barokních paláců v historickém centru Prahy – Černínský, Toskánský, Schwarzenberský, Salmovský, Šternberský, Arcibiskupský, Nostický, Colloredo-Mansfeldský a Clam-Gallasův palác. Tyto stavby z 17. a 18. století označilo ministerstvo za „nedílnou součást historické tváře Prahy“ a svědectví o významu české metropole jako politického a kulturního centra habsburské monarchie.

Soubor „Pražská palácová architektura I“ podle úřadu vyplňuje důležitou mezeru v typologii národních kulturních památek, kde byly tyto architektonicky významné stavby dosud zastoupeny jen omezeně. Ministerstvo plánuje koncepci postupně rozšiřovat o další pražské paláce.

Mimo hlavní město získaly status národní kulturní památky čtyři další objekty – Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, tamní Hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech a Zámek Moravská Třebová.

„Naším cílem je chránit a předávat budoucím generacím to nejcennější z kulturního dědictví České republiky,“ uvedl ministr kultury k rozhodnutí. Podle něj nově prohlášené památky „reprezentují špičkovou architekturu a umění“ a připomínají tradice, které „formovaly naši zemi a přispěly k evropskému kulturnímu kontextu“.

Ministerstvo kultury avizuje pokračování v rozšiřování souboru národních kulturních památek o další stavby a areály se zásadním významem pro české dějiny a kulturu.