Česko skončilo s rozpočtovým provizoriem. Prezident Petr Pavel dnes podepsal státní rozpočet na rok 2026, který přepracovala nová vláda a schválila Poslanecká sněmovna. Přestože měl k dokumentu kritické výhrady, cestu mu neblokoval. Rozpočtová politika je podle něj primárně věcí vlády, která se za ni bude zodpovídat občanům.
Nejostřeji Pavel zkritizoval stav obranného rozpočtu. Výdaje na obranu podle něj „v podstatě stagnují a neodpovídají závazkům vůči spojencům v NATO.“ Hranici dvou procent HDP, kterou český zákon ukládá jako minimum, přitom výdaje překročí jen stěží, a navíc pouze tehdy, pokud se do výpočtu zahrnou dopravní výdaje, u nichž panují pochybnosti, zda je NATO jako obranné uzná.
Vláda navíc podle Pavla nerespektuje politický závazek přijatý na červnovém summitu NATO v Haagu, kde se členské státy dohodly na postupném zvyšování obranných výdajů směrem ke 3,5 % HDP a dalším 1,5 % HDP na civilní infrastrukturu spojenou s obranyschopností, a to do roku 2035. Spolu s rozpočtem přitom vláda nepředložila střednědobý výhled na roky 2027 a 2028, který by naznačil, jak chce závazky naplňovat.
Pavel se připojil také ke znepokojení Národní rozpočtové rady a části ekonomické obce nad výší schváleného schodku. Rozpočet se podle něj odchyluje od národních fiskálních pravidel daných zákonem o rozpočtové odpovědnosti a místo další konsolidace „nůžky mezi příjmy a výdaji rozevírá,“ což negativně dopadá na výši státního dluhu a náklady na jeho obsluhu.
Prezident nicméně zdůraznil, že finální politická odpovědnost za rozpočtová rozhodnutí leží na vládě. Šetřit na obraně označil za „krátkozraké, zejména pak v dnešní geopolitické situaci, protože bezpečnost je základem prosperity každého národa.“
