Návrh zrušit devátý ročník základní školy, který koncem července představil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura z SPD a po jednání vlády veřejně podpořil premiér Andrej Babiš, dostal 14. srpna společnou odpověď tří organizací zabývajících se vzděláváním. EDUin, PAQ Research a IDEA při CERGE-EI ve stanovisku tvrdí, že z avizovaných 50 miliard korun úspor je reálně doložitelných 12 miliard, tedy náklady na výuku jednoho ročníku druhého stupně.
Okamura opřel záměr o neveřejnou analýzu náměstka ministryně financí Petra Macha. Stát podle něj ušetří na financování škol a zároveň vybere víc na daních a pojistném, protože mladí lidé nastoupí do práce dřív. Ministr školství Robert Plaga návrh opakovaně odmítl, stojí tak proti předsedovi Sněmovny i proti premiérovi.
Ekonom Daniel Münich z IDEA při CERGE-EI to shrnul větou: „Reálně doložitelná úspora ve státním rozpočtu je pouze 12 miliard, což jsou náklady na výuku jednoho ročníku druhého stupně základní školy. Zbytek částky jsou nejisté odhady dlouhodobých efektů, která má tato změna přinést.“ Zrušení celého ročníku by podle stanoviska přineslo další administrativní a procesní náklady a část výdajů by se ze základních škol přesunula na střední.
Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta argumentuje tím, že „tento návrh by místo úspor přinesl spíše zhoršení vzdělávacích výsledků českých žáků, zvýšil počet mladých na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace“. Autoři stanoviska nabízejí šest jiných kroků, mimo jiné inovaci středoškolské oborové soustavy, posílení kariérového poradenství a prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání.
Karel Gargulák z PAQ Research se opírá o zahraniční zkušenost: „Zkušenosti z Maďarska ukazují, že zkrácení povinné školní docházky mělo největší dopad na nízkopříjmové domácnosti a na národnostní menšiny.“ Maďarsko v roce 2012 snížilo horní hranici povinného vzdělávání z 18 na 16 let, následné studie podle organizací zjistily vyšší pravděpodobnost předčasného odchodu ze školy bez odpovídajícího růstu zaměstnanosti.
Proti návrhu hraje i načasování. Stát po několika letech dokončil revizi vzdělávacího kurikula, která je připravená pro devítiletou školní docházku, a zkrácení na osm let by podle stanoviska významnou část odvedené práce znehodnotilo. Česko má přitom už dnes kratší celkové povinné vzdělávání, než je průměr zemí OECD, a jako jedna z menší skupiny zemí nevyžaduje žádný rok vzdělávání na střední škole.
