Zmrazení platů politiků uvízlo ve výborech až do listopadu

Rychlé zmrazení platů politiků se koalici nepovedlo. Poslanecká sněmovna ve čtvrtek na mimořádné schůzi nesouhlasila s tím, aby návrh předsedů všech tří vládních stran schválila hned v prvním čtení. Předloha Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky proto zamířila do rozpočtového a ústavně-právního výboru a dál se o ní může jednat až od 24. listopadu.

K zastavení zkráceného postupu přitom nejsou potřeba hlasy většiny. Jednací řád ho vylučuje, jakmile proti němu vznesou námitku dva poslanecké kluby nebo padesát poslanců, a tu opoziční kluby vznesly. Koalice ANO, SPD a Motoristů pak musela přistoupit na standardní cestu. Pro přikázání výborům hlasovalo 102 poslanců ze 116 přítomných, proti byl jediný.

Návrh chce, aby platová základna, ze které se počítají platy poslanců, senátorů i členů vlády, zůstala na 101 364 korunách do konce roku 2030. Soudců a státních zástupců se zmrazení netýká. Dokud novela neplatí, odvozuje se základna dál od průměrné mzdy. Text navíc počítá s účinností od 1. ledna 2026, takže ho výbory budou muset opravit.

Časově se tím koalici zužuje prostor. Na druhé a třetí čtení, projednání v Senátu a podpis prezidenta zbude od konce listopadu do konce roku zhruba pět týdnů. Komunální a senátní volby, před kterými předsedové vládních stran chtěli mít zmrazení odhlasované, se přitom konají už v říjnu.

Opozice mezitím přichází s vlastní verzí. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib podal ve čtvrtek brzy ráno pozměňovací návrh, který by platy členů vlády a vládních poslanců navázal na schodek schváleného státního rozpočtu vůči HDP. Podle výsledku by se mohly snížit nebo zvýšit až o 30 procent, a to i při zmrazené základně. Vláda počítá pro příští rok se schodkem 386 miliard korun.

Návrh předsedů koaličních stran leží ve Sněmovně od 20. listopadu 2025. Vláda k němu vydala souhlasné stanovisko o necelý měsíc později.