Ministerstvo školství zveřejnilo alarmující data z publikace OECD Education at a Glance 2025, která odhalila značné zaostávání České republiky v oblasti terciárního vzdělávání. Zatímco průměr zemí OECD dosahuje 42 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 25-64 let, v České republice je to pouhých 27 %.
Vzdělání se ale vyplácí. Zpráva potvrzuje přímou souvislost mezi úrovní vzdělání a situací na trhu práce. Mladí lidé bez maturity čelí 9,5% nezaměstnanosti, zatímco u středoškoláků klesá na 2,8 % a vysokoškoláci mají jen 2,4% nezaměstnanost. Finanční rozdíly jsou ještě výraznější – absolventi vysokých škol mají o 60 % vyšší příjmy než středoškoláci.
Data odhalila silnou sociální nerovnost ve vzdělávání. Pokud má alespoň jeden z rodičů vysokou školu, dosáhne terciárního vzdělání 60 % jejich dětí. U rodin se středoškolským vzděláním je to pouze 30 %, což ukazuje na omezené možnosti sociální mobility.
Přetrvávají i genderové nerovnosti. Ženy s vysokoškolským vzděláním pobírají jen 74 % příjmu mužů se stejným vzděláním, což je pod průměrem OECD (77 %). Paradoxně přitom 56 % nově nastupujících na vysoké školy jsou ženy, v průměru OECD 54 %.
Nejpopulárnější jsou u českých studentů přírodní a technické obory (23 %), následované byznyskem, právem a humanitními vědami (shodně 19 %). Většina studentů (87 %) nastupuje do bakalářských programů, což je nad průměrem OECD (77 %). Nízký podíl vysokoškoláků může podle OECD ohrozit budoucí konkurenceschopnost České republiky.
