Nového šéfa úředníků dostalo vnitro dva dny před koncem služebního zákona
Pět let má úřednický aparát ministerstva vnitra řídit David Sláma. Ministr Lubomír Metnar ho uvedl do funkce v pátek, dva dny předtím, než služební zákon nahradí norma prosazená přes veto prezidenta.
Babišův ministr vnitra Lubomír Metnar v pátek 30. října uvedl do funkce nového státního tajemníka ministerstva. Stal se jím David Sláma, dosavadní ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, který podle resortu uspěl ve výběrovém řízení jako nejvhodnější kandidát. Ve funkci má zůstat pět let, přečká tedy i příští řádné volby do Sněmovny.
Státní tajemník je nejvýš postavený úředník resortu. Podle ministerstva má na starosti personální a pracovněprávní záležitosti státních zaměstnanců, jejich odměňování a organizaci státní služby. Sláma působí na vnitru dlouhodobě, odbor vedl přes deset let a opakovaně dostal pověření řídit sekci veřejné správy a IT. Mezi svými prioritami ministerstvo jmenuje digitalizaci, například resortního zdravotnictví, a revizi činnosti úřadu. Metnar svou volbu obhajuje slovy, že „David Sláma splňuje nejvyšší předpoklady pro výkon této náročné funkce“.
Načasování není bez významu. V neděli 1. listopadu nabývá účinnosti zákon o státních zaměstnancích, který nahrazuje služební zákon z roku 2014 a mění služební poměry úředníků na pracovní poměry podle zákoníku práce. Přechodná ustanovení říkají, že dosavadní státní tajemníci se stávají tajemníky podle nové normy a jejich funkční období se nemění. Sláma tak do nového režimu vstupuje s celým pětiletým mandátem.
Nová pravidla přitom posilují ministra. Pracovní hodnocení státního tajemníka provádí sám člen vlády a důvodem k odvolání může být i závěr, že manažerskou činnost plnil s občasnými výhradami. K odvolání je nutný souhlas předsedy vlády. U odvolání kvůli hodnocení nebo porušení povinností se má vyjádřit poradní komise, a když tak do 15 dnů neučiní, platí, že se vyjádřila kladně. Právě tuto pojistku opozice při projednávání zpochybňovala jako snadno obejitelnou.
Zákon prosadili poslanci ANO, SPD a Motoristů. Prezident Petr Pavel ho vrátil s výtkou, že hůř chrání úředníky před politickými zásahy, Sněmovna ale veto 14. října přehlasovala 104 hlasy vládní koalice, tedy o tři víc, než potřebovala. Piráti chystají návrh na zrušení celé normy u Ústavního soudu. Podle nového zákona státní tajemník nesmí být členem politické strany ani hnutí.
Zdroj: Ministerstvo vnitra