Lichtenštejnsko proti Česku. Štrasburk spor o dekrety otevře v únoru
Poprvé se Česko utká s jiným státem ústně před Evropským soudem pro lidská práva. Lichtenštejnsku vadí, že české soudy řadí jeho občany podle Benešových dekretů k Němcům a majetek jim nevracejí.
Evropský soud pro lidská práva nařídil ústní jednání o mezistátní stížnosti, kterou proti Česku podalo Lichtenštejnsko. Jednání proběhne 9. února 2027 před sedmičlenným senátem čtvrté sekce soudu, oznámilo v úterý 27. října ministerstvo spravedlnosti Jeronýma Tejce.
Štrasburk bude posuzovat přijatelnost i odůvodněnost stížnosti, tedy jestli se jí vůbec bude věcně zabývat a jestli má knížectví pravdu. Konkrétní otázky pošle soud oběma stranám předem. Ministerstvo zdůrazňuje, že ústní jednání je u mezistátních stížností obvyklý procesní postup.
Lichtenštejnsko stížnost podalo v roce 2020 a bylo to vůbec poprvé, kdy jiný stát zažaloval Česko ve Štrasburku. Podnětem byl únorový rozsudek Ústavního soudu z téhož roku, který potvrdil, že se na lichtenštejnský majetek vztahuje jeden z poválečných dekretů z roku 1945. Členy knížecího rodu české úřady a soudy řadí k osobám německé národnosti, k níž se měli přihlásit při sčítání lidu v roce 1930. Vaduz to vykládá jako nerespektování své suverenity.
Lichtenštejnové se u českých soudů domáhají zabaveného majetku, mezi nímž je i Lednicko-valtický areál nebo hrad Šternberk, a české soudy jim zatím nevyhověly. Před soudem bude stát zastupovat vládní zmocněnec, jehož kancelář spadá pod Tejcův resort.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti