Kuba chce financování ČT a ČRo pojistit ústavní většinou
Osm miliard korun ročně si podle jihočeského hejtmana Martina Kuby stát půjčí, když zruší poplatky. Šéf hnutí Naše Česko navrhuje, aby změny financování ČT a ČRo vyžadovaly ústavní většinu.
Jihočeský hejtman a předseda hnutí Naše Česko Martin Kuba v neděli přišel s návrhem, který by koalici ANO, SPD a Motoristů vzal z rukou rozhodování o penězích pro Českou televizi a Český rozhlas. Případné změny jejich financování by podle něj musely projít ústavní většinou. To ve Sněmovně znamená 120 poslanců a k tomu souhlas tří pětin přítomných senátorů, koalice má jen 108 poslanců. Kuba tak na síti X odpověděl diskutujícímu, který se ptal, proč musí platit poplatky, když rozhlas neposlouchá a televizi nesleduje.
Zrušení poplatků podle hejtmana neznamená, že by lidé za veřejnoprávní média přestali platit. „Jen je místo poplatků budeme financovat ze svých daní,“ napsal. Při schodku státního rozpočtu, který vyčíslil na 380 miliard, jde podle něj o zhruba osm miliard korun výdajů navíc, na které si stát bude muset půjčit, pokud jinde neušetří. Zaplatí je tak podle Kuby všichni, ať televizi mají, nebo ne. Vládní novela počítá od ledna 2027 se 7,81 miliardy korun ročně, z toho 5,74 miliardy pro televizi a 2,065 miliardy pro rozhlas. Rozpočet na příští rok, který minulý týden prošel prvním čtením, má schodek 386 miliard.
Návrh míří proti tomu, co v sobotu slíbil premiér Andrej Babiš. Peníze pro obě média mají být podle něj zaručené zákonem jako mandatorní výdaj. Prostý zákon ale může kterákoli příští sněmovní většina změnit znovu 101 hlasy. Kubovi to nestačí. Kdyby vláda chtěla nezávislost veřejnoprávních médií zachovat, „musela by navrhnout také zákonné pojistky, které zabrání politickému ovlivňování jejich financování“, píše hejtman. Odkazuje přitom na evropské země, kde se média platí ze státního rozpočtu, ale pravidla jim zaručují stabilní a předvídatelný příjem.
V jednom bodě se s premiérem shoduje. Česká televize i Český rozhlas by podle něj měly podléhat kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. „Je chybou celé politické reprezentace, že to dosud nebylo prosazeno,“ připustil politik, který byl 22 let členem ODS, než ji loni v listopadu opustil. Kontrolu NKÚ ovšem bez změny Ústavy zavést nejde a ústavní zákon potřebuje stejnou většinu, jakou Kuba navrhuje pro financování médií.
Ostře se hejtman opřel do způsobu, jakým koalice novelu prosadila prvním čtením. Tak zásadní změna si podle něj zaslouží otevřenou veřejnou debatu, „nikoliv noční projednávání a hlasování v sobotu ve 4.36 ráno“. Pochybnosti o skutečných motivech vlády podle Kuby oprávněně vyvolávají výroky předsedy Sněmovny Tomia Okamury, který o veřejnoprávních médiích mluvil jako o něčem, co pracuje proti jeho zájmům a zájmům jeho země.
Babiš v pondělí ráno zopakoval, že koalice zrušení poplatků nestáhne a ve druhém čtení nabídne jen možnost platit je dobrovolně. Kuba svůj příspěvek uzavřel tím, že cílem musí být nezávislost, stabilní financování a efektivní hospodaření médií. „Nikoli jejich politické ovládnutí.“
Zdroj: Martin Kuba