Krizové linky přežívají na osobních úvěrech ředitelů

O státních dotacích pro krizové linky se rozhoduje v březnu, peníze ale přicházejí až v květnu nebo červnu. Ředitelé organizací proto podle Pirátů berou osobní úvěry a ručí vlastním majetkem, aby mohli zaplatit zaměstnance. Pirátská poslankyně Barbora Pipášová kvůli tomu pozvala ředitele linek na kulatý stůl do Sněmovny a ve středu 11. listopadu strana zveřejnila, co po vládě žádá.

Piráti prosazují víceleté a předvídatelné financování, které by linkám zajistilo základní provoz bez komerčních úvěrů. Profesi krizového interventa chtějí zakotvit v zákonech a stabilizovat její mzdy. Ministerstva práce, vnitra, zdravotnictví a školství by podle nich měla v péči o linky víc spolupracovat. Pipášová chce téma svázat s gescí resortu práce, který řídí Aleš Juchelka z ANO, i s vnitřní bezpečností.

„Takový systém je dlouhodobě neudržitelný,“ shrnula ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. Za problém považují ředitelé i platy. Vysokoškolsky vzdělaný sociální pracovník v 11. platové třídě má po 23 letech praxe tarifní plat kolem 48 až 49 tisíc korun měsíčně. Ředitelka organizace Cesta z krize Jarmila Kubáňková to srovnala s pekárnou, kde si člověk po pěti letech vydělá téměř totéž.

Linky přitom podle svých provozovatelů šetří peníze jinde. Víc než polovina hovorů končí stabilizací volajícího přímo na lince, což ulevuje psychiatrii i záchranným složkám. Po střelbě na Filozofické fakultě UK se na krizové linky obrátilo 750 lidí.

Zpráva Pirátů neuvádí, jestli strana k návrhům předloží vlastní zákon, ani jak na ně reaguje ministerstvo práce. Opoziční Piráti mají ve Sněmovně 18 poslanců a bez hlasů vládní koalice změnu neprosadí. „Spoléhat na jejich lidskost a zároveň jim házet pod nohy administrativní klacky je nepřijatelné,“ vzkázala Pipášová.