Konec poplatků chce jen 18 procent lidí, postup koalice vadí 42 procentům

Postup vládní koalice při prvním čtení novely, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, hodnotí negativně 42 procent lidí, kladně jen 38 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS, který v pátek zveřejnil server Novinky.cz. Agentura se ptala v pondělí 26. a v úterý 27. října, pár dní poté, co koalice novelu v sobotu ve 4:36 ráno poslala do druhého čtení.

Respondenti odpovídali na otázku, jak vnímají průběh jednání Sněmovny, vlastními slovy bez nabídnutých možností. Zhruba čtvrtina lidí dění nesledovala nebo ji nezajímalo, nejčastěji voliči Motoristů a SPD.

Samotný cíl koalice, tedy konec poplatků, v odpovědích výslovně podpořilo 18 procent dotázaných, stejný podíl je chce zachovat. Nejvíc ho vítají voliči Motoristů, a to ze 41 procent. Právě Motoristé přitom byli jedinou vládní stranou, která před loňskými volbami slibovala poplatky ponechat, a novelu dnes do Sněmovny nese jejich ministr kultury Oto Klempíř. Mezi příznivci SPD chce poplatky zrušit 39 procent, u ANO 27 procent.

Způsob, jakým koalice novelu prosadila bez dohody s opozicí, schvaluje 30 procent voličů Motoristů a necelá třetina voličů SPD. Mezi voliči ANO souhlasí s cílem i postupem 27 procent, voliči opozice hodnotí postup vlády rozhodně negativně ze 77 procent. Podle analytičky NMS Terezy Friedrichové řeší vládní voliči cíl a opoziční způsob. Pro vládu a zvlášť pro ANO může být problém, že středové voliče spíš popudila, než potěšila.

Pevně stanovené hlasování ve 4:36 ráno se nelíbí nadpoloviční většině lidí, mezi nimi i 30 procentům voličů ANO. Kritiku si odnáší i opozice, bouchání jejích poslanců do lavic odsuzují téměř dvě třetiny lidí. Protesty před Sněmovnou hodnotí kladně 41 procent a záporně 43 procent. Tři čtvrtiny vládních voličů si myslí, že opozice vyvolává nepokoje.

Do sporu o argumenty se v pátek ráno vložila iniciativa Veřejnoprávně, kterou založili zaměstnanci obou médií, jichž se změna financování přímo týká. V příspěvku vyvrací tři tvrzení, která podle ní šíří i vládní činitelé a poslanci. Proti slibu, že domácnosti a firmy zrušením poplatků ušetří, staví výpočet ekonomky Heleny Horské. Při úroku 5,2 procenta ze státního dluhu podle něj lidé za deset let zaplatí za televizi a rozhlas o 41 procent víc, protože peníze půjdou z rozpočtu, který má už pro příští rok počítat se schodkem 386 miliard korun. Dluh se tím podle iniciativy za deset let zvýší téměř o sto miliard, i kdyby se část roku 2027 platila z rezerv, jak navrhuje předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura.

Neplatí podle zaměstnanců ani to, že se rozpočet médií vrací na úroveň roku 2024. Bez inflace jde Česká televize na rozpočet z roku 2008 a rozhlas z roku 2005, protože poplatky se od té doby až do loňska nezvedly. Aby média reálně dostala tolik co v roce 2024, musela by podle propočtu sociologa Daniela Prokopa dostat televize o 1,35 miliardy a rozhlas o 270 milionů korun víc, než vláda plánuje. Premiérovi Andreji Babišovi iniciativa vytýká výrok, že důchodci daně neplatí. Daň z přidané hodnoty podle ní platí i oni.

Novelu mezitím přerušil mediální výbor Sněmovny. Poslanci mají na pozměňovací návrhy čas do 10. prosince.