Státní pokladna skončila na konci srpna se schodkem 186,1 miliardy korun, meziročně o 20,8 miliardy hlouběji. Vykázané saldo odpovídá 60 procentům celoročního plánu, což je podle ministerstva financí nejnižší srpnová úroveň za posledních pět let. Po očištění o peníze z Evropské unie by schodek činil 209,8 miliardy.
Příjmy vzrostly o 4,4 procenta, tedy o 58,5 miliardy. Samotné inkaso daní přidalo jen 1,3 procenta, protože stát letos přenechal obcím a krajům o 2,55 procentního bodu vyšší podíl na dani z přidané hodnoty a na daních z příjmů. Tento přesun ubral rozpočtu 21,3 miliardy. Po jeho odečtení a po vyřazení dobíhající daně z neočekávaných zisků rostly daňové výnosy o 7,3 procenta.
Výdaje stouply rychleji, o 5,3 procenta a v penězích o 79,2 miliardy. Nejvíc spolklo financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, o 25,5 miliardy víc než loni. Následovala platba za státní pojištěnce, odvody do rozpočtu Evropské unie a neinvestiční výdaje na obranu.
Na dávkách se nejvíc podepsaly důchody, o 16,2 miliardy výš po řádné valorizaci o 3,1 procenta. Podpory v nezaměstnanosti vyskočily o 46,5 procenta, tedy o 4,6 miliardy, a to kvůli lednovému zvýšení sazby pro první měsíce bez práce. Právě tuhle sazbu chce ministerstvo práce od ledna vrátit na 65 procent předchozího výdělku a ušetřit tím podle svého odhadu 4,5 miliardy korun.
Kapitálové výdaje dosáhly 150,8 miliardy a meziročně přidaly 17,8 procenta, nejvíc kvůli dotacím státním fondům a nákupům pro armádu. Obsluha státního dluhu stála rozpočet 59,8 miliardy korun. Sněmovna přitom má na stole návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard.
