Výbor OSN poprvé rozhodl proti Česku kvůli dětem v cizinecké detenci

Česko porušilo práva dětí z afghánské rodiny, kterou v roce 2019 na 34 dní zavřelo do zařízení pro zajištění cizinců v Bělé-Jezové. Dospěl k tomu Výbor OSN pro práva dítěte a podle Organizace pro pomoc uprchlíkům, která závěry zveřejnila ve čtvrtek 8. října, jde o první takové rozhodnutí proti České republice. Výbor v zajištění shledal rozpor s právem dítěte na osobní svobodu i s právem nebýt vystaven krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení. Rozhodl 14. září a stěžovatelům poslal závěry 6. října.

Kabinet Andreje Babiše má teď do 6. dubna 2027 sdělit výboru, jaká opatření přijal. Rodina přitom v detenci skončila v roce 2019, kdy byl Babiš premiérem také. Odpověď připadne koalici ANO, SPD a Motoristů, která podle zářijové bilance SPD hned na prvním řádném zasedání 16. prosince 2025 zavedla politiku nulové tolerance nelegální migrace a letos v březnu schválila návrh nového zákona o pobytu cizinců z dílny ministerstva vnitra. Resort vede Lubomír Metnar z ANO a zařízení pro zajištění cizinců pod něj spadají.

Právě na zákon míří neziskové organizace, které rodinu ve stížnosti podpořily. „Vyzýváme proto vládu, aby v souladu se stanoviskem Výboru postavila imigrační detenci dětí mimo zákon,“ říká Zuzana Pavelková z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Letos podle ní v české detenci skončilo asi pět dalších rodin. Alexandra Matiaško z Fóra pro lidská práva argumentuje tím, že cizinecká policie mohla rodinu umístit do otevřeného pobytového střediska, protože alternativy k zajištění zákon zná. Zprávu vydaly obě organizace společně a stanovisko vlády ani ministerstva vnitra v ní není.

Rodina patří k sikhské menšině a z Afghánistánu podle svých zástupců uprchla v roce 2016 před nátlakem Tálibánu do Rakouska. Tam ani po více než třech letech nedostala odpověď na žádost o ochranu, a tak zemi na jaře 2019 opustila. Čeští policisté ji našli poblíž německých hranic v domě, kde ji několik dní drželi převaděči, a umístili ji do Bělé-Jezové, dokud nebude zajištěn návrat do Rakouska. Jedné z dcer bylo jedenáct let, druhé mezi 17 a 18 lety. S návratem rodina podle organizací od počátku souhlasila a Rakousko jí později ochranu udělilo. České soudy včetně Ústavního jí nevyhověly.

Závěry výborů OSN nejsou podle ministerstva spravedlnosti závazným soudním rozhodnutím a mají doporučující povahu. Stát se ale zavázal plnit je v dobré víře a o přijatých opatřeních musí výbor pravidelně informovat. Zadostiučinění v penězích stát poskytnout může, umožňuje to statut vládního zmocněnce z června 2023. Náhradu majetkové škody ovšem připouští jen u událostí, které nastaly po jeho schválení.

Výbor už v roce 2021 Česko vyzval, aby od zavírání dětí kvůli migraci úplně upustilo. Rada vlády pro lidská práva v říjnu 2023 doporučila praxi ukončit nejpozději k 1. lednu 2026. Doporučení dostal ještě kabinet Petra Fialy, lhůta uplynula krátce po nástupu současné vlády a ke změně podle obou organizací nedošlo. V příštích měsících se má stížnostmi dvou dalších rodin zabývat Ústavní soud, který podle nich může zrušit části zákona o pobytu cizinců.