Mediální bouře kolem chystané regulace neziskovek přiměla jednoho z jejích spoluautorů promluvit. Poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček, který se podle vlastních slov přímo podílel na zapracování tohoto záměru do programového prohlášení vlády, odmítl paralely s ruskou či maďarskou legislativou a označil je za „argumentační trik“.
Jádrem jeho obhajoby je srovnání s politickými stranami: ty v Česku podléhají přísným pravidlům, transparentním účtům, povinnému zveřejňování dárců, zákazům zahraničních darů. Organizace, které přitom vstupují do politického prostoru srovnatelným způsobem, lobují za zákony, sedí v poradních orgánech, školí státní úředníky nebo vystupují v médiích jako nezávislí experti, žádným srovnatelným povinnostem nepodléhají. Kdo přijímá peníze ze zahraničí a zároveň aktivně vstupuje do politického prostoru, bude se podle navrhované úpravy muset zapsat do registru a vést transparentní účet.
Vzorem má být americký zákon FARA z roku 1938, přijatý původně jako nástroj proti nacistickému a sovětskému vlivu na americkou politiku. „Pokud se v minulém volebním období celá politická scéna bála ruského vlivu, tak přece musí vítat zákon, který nám dá jasný přehled o tom, kdo skutečně dostává peníze ze zahraničí,“ argumentuje Vondráček.
Vládní poslanec zároveň vymezuje, koho se zákon týkat nemá: charity pečující o seniory, dětské kroužky, vesnické spolky, zdravotníci ani sociální pracovníci pod nová pravidla nespadají. Regulace má dopadat výhradně na organizace, které soustavně usilují o změnu legislativy, vytvářejí tlak na ministerstva a čerpají přitom prostředky ze zahraničních či mezinárodních struktur.
Co se týče harmonogramu, Vondráček avizuje, že zákon nebude psán narychlo. Autoři se chtějí poučit z právních potíží, do nichž narazily obdobné zákony v Maďarsku a na Slovensku, a výsledná norma musí obstát ústavně i v evropském kontextu. Programové prohlášení vlády nicméně podle něj platí beze změny, větší dohled nad neziskovkami má přijít.
