Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026 s celkovými výdaji 2,4 bilionu korun a deficitem 286 miliard korun. Rozpočet nyní zamíří do Poslanecké sněmovny, která jej však bude muset po říjnových volbách projednat znovu.
Klíčové položky deficitu tvoří dvě mimořádné investice v celkovém objemu 49 miliard korun. Na obranné výdaje nad rámec zákonného závazku dvou procent HDP půjde 30,7 miliardy korun, zatímco 18,3 miliardy je určeno na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. „Rozpočet jsme sestavili jako odpovědná vláda tak, abychom si nepůjčovali na provozní výdaje státu, ale naopak rekordně investovali,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Bez těchto mimořádných výdajů by schodek klesl na 237 miliard korun, tedy o čtyři miliardy méně než letošní schválený deficit. Celkové výdaje na obranu dosáhnou 2,35 procenta HDP, což představuje 206,5 miliardy korun.
Rekordní investice a věda získají více peněz. Na investice z národních zdrojů je vyčleněno 186,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 32,1 miliardy. Výdaje na vědu, výzkum a inovace vzrostou na 55,7 miliardy korun.
Největší rozpočtovou kapitolou zůstává Ministerstvo práce a sociálních věcí s rozpočtem 994,1 miliardy korun. Na penze půjde 739,6 miliardy, což je nárůst o 22,4 miliardy. Ministerstvo školství získá 281,7 miliardy, přičemž jeho rozpočet meziročně poklesl kvůli změně financování nepedagogických pracovníků.
Příjmy rozpočtu dosáhnou 2,122 bilionu korun. Daňové příjmy jsou plánovány na 1,032 bilionu korun, přičemž z DPH stát očekává 415,4 miliardy a z daní z příjmu právnických osob 221,5 miliardy korun.
Opozice rozpočet kritizuje. Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová označila deficit za „zásadní nedostatek“ a varovala před „propadem systému zdravotní péče do červených čísel“.
Vláda poprvé představila také výkonové rozpočtování, které má podle Stanjury „pomoci lépe řídit stát a měřit výsledky“. Tento nástroj propojuje finanční prostředky s konkrétními cíli a měřitelnými ukazateli.
