Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení částí úhradové vyhlášky pro rok 2025, která zavádí kontroverzní koeficienty centralizace zdravotní péče. Rozhodnutí pléna pod vedením zpravodaje Josefa Fialy fakticky podpořilo směřování zdravotnické politiky státu k větší centralizaci.
Sporné koeficienty zvýhodňují centra vysoce specializované péče navýšením úhrad o 5 procent, zatímco jiným poskytovatelům bez tohoto statutu úhrady za stejné diagnózy snižují v některých případech až na polovinu. Senátoři argumentovali, že takové nastavení diskriminuje menší a regionální nemocnice a vytváří dvě kategorie pacientů podle toho, kde péči čerpají.
Ústavní soud však odmítl tvrzení o diskriminaci. Podle rozhodnutí koeficient „reaguje na vědecké poznatky a empirická data o lepších výsledcích léčby u vysoce specializovaných zákroků“. Soudci zdůraznili, že centra splňují vyšší personální i technické požadavky než běžná zdravotnická zařízení.
„Určení zdravotnické politiky představuje politické rozhodnutí státu,“ konstatoval Ústavní soud s tím, že podnikání ve zdravotnictví není běžným typem podnikání a zákonodárce má velmi široký prostor pro jeho regulaci. Soud také uvedl, že předním zájmem pacienta není blízkost centra k bydlišti, ale garantovaná co nejlepší profesionální péče.
Rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti regionálního zdravotnictví. Zatímco ministerstvo zdravotnictví prosazuje centralizaci jako cestu ke kvalitnější péči, kritici varují před ohrožením dostupnosti zdravotních služeb v regionech. Menší nemocnice tak budou nadále čelit finančním ztrátám při poskytování specializovaných výkonů, což může vést k jejich dalšímu omezování.
