Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny 32 senátorů na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Návrh, jehož příprava trvala od září loňského roku, vzešel z iniciativy Pardubického kraje, starosty Letohradu a senátora Petra Fialy. Za kraj byl k podání zmocněn právník a krajský zastupitel Jan Chvojka.
Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že napadená právní úprava „nezasahuje do samotné podstaty práva územních samosprávných celků hospodařit s vlastním majetkem“ a že odlišné zacházení s kraji při rozdělování daňových výnosů „není nepřípustným projevem legislativní svévole.“ Soud přitom výslovně přiznal, že stávající systém fixních procent pro jednotlivé kraje dlouhodobě neodrážní dynamické změny a udržuje status quo, což „vyvolává napětí ve vztahu k principu potřebnosti.“ Přesto odmítl zasáhnout – v daňových otázkách uplatňuje zásadu zdrženlivosti a přezkum omezuje na vyloučení „extrémní disproporcionality.“
Hejtman Martin Netolický přiznal, že ho rozhodnutí nepřekvapilo. Soudy se do přerozdělování daní a rozpočtových věcí nehrnou, to je jejich dlouhodobá linie. Klíčové pro něj je jiné: z odůvodnění podle jeho slov vyplývá, že požadavek na spravedlivější přerozdělení je „de facto racionální“ a Ústavní soud jej chápe. Právě to hodlá kraj využít jako argument při jednáních s ministerstvem financí, poslanci i senátory.
Paraleleně s ústavní stížností kraj v únoru schválil dvě nové zákonodárné iniciativy, které nyní leží v Poslanecké sněmovně. Důvod jejich podání je příznačný: iniciativy z předchozího volebního období Sněmovna vůbec neprojednala a na konci volebního období automaticky „spadly pod stůl.“
První návrh mění pouze mechanismus přerozdělení, zavádí jasná kritéria, ale zachovává stávající procentní podíl krajů ve výši 10,23 procent, takže nemá žádný dopad na státní rozpočet. Druhý návrh jde dál a zvyšuje podíl na 10,97 procent. V navýšení jsou zahrnuty čtyři miliardy korun na opravy silnic II. a III. třídy, peníze, o které kraje přišly výpadkem příspěvků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, a také základní navýšení podílu tak, aby žádný kraj kromě Prahy nebyl oproti současnému stavu v deficitu. Účinnost obou návrhů je navržena od 1. ledna 2027.
Oba návrhy počítají se změnou výpočtového klíče podle vzoru, který se již používá u obcí. Nově by se daňové výnosy dělit podle počtu obyvatel, délky silnic II. a III. třídy, rozlohy, počtu žáků středních škol zřizovaných krajem, výjezdových základen záchranné služby, urgentních příjmů I. typu v krajských nemocnicích a vyrovnávacího koeficientu.
Netolický zároveň naznačil systémový problém: kraj má sice právo zákonodárnou iniciativu podat, ale žádnou záruku, že bude v daném volebním období vůbec projednána.
