Turek slaví odmítnutí větrníků ve 20 obcích jako vyhrané volby

Místní referenda o větrných elektrárnách označil vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek v neděli 11. října za vyhrané volby. „Z 21 referend o vzniku větrných elektráren občané ve 20 případech výstavbu turbín odmítli,“ napsal poslanec zvolený za Motoristy den poté, co se v Česku zavřely volební místnosti. Lidé v obcích o turbínách hlasovali 9. a 10. října souběžně s komunálními a senátními volbami a podle Turka v nich „zvítězil rozum nad ideologií a kampaní“.

V Kralovicích na severním Plzeňsku se pro to, aby město stavbě větrníků neposkytlo žádnou součinnost, vyslovilo 980 lidí, tedy 69,45 procenta hlasujících, a výsledek je při účasti 51,42 procenta závazný. Výjimkou je Dětřichov na Svitavsku, kde těsná většina další přípravu větrných elektráren podpořila. Podle zápisu, který obec zveřejnila, tam bylo 104 hlasů pro a 96 proti při účasti přes 74 procent a i tento výsledek zastupitele váže.

Turek k tomu přidal vlastní zásluhu. „Proti doslova šílenému návrhu Petra Hladíka se mi podařilo zredukovat rozsah akceleračních zón pro VTE o 90 %,“ stojí v jeho prohlášení, které míří na exministra životního prostředí a poslance KDU-ČSL. Zóny, v nichž má stát povolovat obnovitelné zdroje rychleji, schválila vláda Andreje Babiše 27. července a jejich plochu stáhla z 2 685 na 297 kilometrů čtverečních, tedy na 11 procent původně prověřovaného rozsahu.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které změnu připravilo, ovšem zmocněnce v oznámení o schválení vůbec nejmenuje. Ministryně Zuzana Mrázová z ANO v něm škrty vysvětlila tím, že úřad vypořádal stanoviska krajů a obcí a přes 13 500 podání s přibližně 31 tisíci připomínek. Další lokality podle resortu vypadly kvůli ochraně přírody a požadavkům obrany. Vicepremiér Karel Havlíček tehdy zdůraznil, že kabinet jen plní závazek svých předchůdců. „Vymezení akceleračních oblastí není politickým projektem této vlády,“ prohlásil ministr průmyslu. Bez zón by Česko podle ministerstva mohlo přijít až o 25 miliard korun z Národního plánu obnovy.

Větrníky podle zmocněnce dotují všichni výkupními bonusy a dotacemi a investorům se hradí i náklady na vybudování přenosové soustavy, které prý „jdou do miliard korun“. Proti solárním panelům na firemních budovách a brownfieldech podle svých slov nic nemá.

Kandidáti navržení Motoristy, jejichž je Turek čestným prezidentem, si z komunálních voleb podle statistiků odnesli 20 z 61 695 mandátů. O návrat zmocněnce na jednání vlády se navíc v koalici vede spor od červencové dopravní nehody. Premiér Babiš na začátku října trval na tom, že nejdřív musí být jasné, kdo ji zavinil, a to má v přestupkovém řízení určit úřad Prahy 2.

Na schválené zóny si stěžují i zástupci oboru. Česká společnost pro větrnou energii před hlasováním zveřejnila rozbor sociálního geografa Bohumila Frantála z Akademie věd, který prošel 71 referend z let 2006 až 2025. V obcích, kde už turbíny stály, podle něj hlasovalo pro jejich další rozvoj průměrně 67 procent voličů, kdežto v obcích bez takové zkušenosti bylo 80 procent proti. Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa v téže zprávě zóny odmítl slovy: „Akcelerační oblasti svou netransparentností, nejasností a ve finále absurdními podmínkami nadělají víc škody než užitku.“