Starostka Chýně Anna Chvojková zaslala dopis poslancům, v němž kritizuje navrhovanou novelu stavebního zákona. Podle jejího názoru nejde o pouhou technickou úpravu ke zrychlení řízení, ale o „zásadní změnu filozofie stavebního práva, která může výrazně oslabit postavení obcí, měst i jejich obyvatel.“
Jádro kritiky míří na změnu logiky povolování staveb. Navržené znění podle Chvojkové vychází z toho, že nepovolit záměr má být až krajní možnost, pokud jiné hodnoty nelze ochránit podmínkami nebo kompenzačními opatřeními. „Výchozím nastavením už není hledání rovnováhy mezi veřejnými a soukromými zájmy v území, ale hledání cesty, jak stavbu povolit,“ upozorňuje starostka.
Konkrétně vadí Chvojkové přesun rozhodovací pravomoci na Úřady rozvoje území, přičemž proti jejich rozhodnutím nemá být přípustný rozklad. To podle ní výrazně oslabuje vnitřní opravnou kontrolu právě u řízení s největšími územními dopady.
Za zvlášť nebezpečné považuje zavedení kategorie stavby pro hromadné bydlení a její procesní zvýhodnění. Návrh podle starostky otevírá cestu k tomu, aby velké bytové komplexy byly prosazovány v režimu vyhrazeném strategickým stavbám, přičemž nedefinuje dostupné bydlení ani nevyžaduje, aby investorem byla obec či město. Procesní zvýhodnění tak dopadá na velké rezidenční projekty bez ohledu na kapacity obce. „Dálnice ANO, VRT ANO, strategická energetika ANO, obrana státu ANO. Ale NE developerské bytové komplexy jako privilegovaná kategorie,“ píše Chvojková.
Novela podle ní zároveň zužuje možnosti obrany sousedů a dotčených obyvatel. Pokud zákon stanoví, že námitky nespočívající v porušení právních předpisů nejsou důvodné, budou muset lidé svůj problém „přeložit do přesného jazyka právních norem a paragrafů v zákonné lhůtě.“ Kdo to nedokáže, jeho hlas ztratí váhu.
Návrh navíc zavádí domněnku, že záměr v zastavitelném území, který je v souladu s územním plánem, je přípustný i z hlediska dalších zákonů, jejichž požadavky již byly v územním plánu zohledněny. Tím se podle starostky obrana obce i obyvatel v povolování dále oslabuje a územní plán se stává „snadno obejitelným dokumentem.“
Chvojková pokládá i praktickou otázku, na niž návrh podle ní nedává odpověď: kdo ponese odpovědnost, budou-li povoleny rozsáhlé bytové soubory, ale obci budou chybět kapacity školek, škol, vody, kanalizace či parkování? „Investor odejde se ziskem. Stát řekne, že povolil. Ale na obci zůstanou náklady, tlak veřejnosti a zhoršená kvalita života,“ shrnuje.
Místo stávajícího návrhu doporučuje cestu profesionalizace, tedy vyšší odpovědnost projektanta, povinné prohlášení o úplnosti dokumentace, tvrdé sankce za nekvalitní podklady, standardizovanou automatizovanou kontrolu a funkční digitalizaci. Poslance žádá, aby návrh v předložené podobě nepodpořili.
