Česká ekonomika by letos měla vzrůst o 2,1 procenta, přičemž hlavním tahounem budou spotřební výdaje domácností stimulované nárůstem reálných příjmů a poklesem míry úspor. Vyplývá to z aktuální makropredikce ministerstva financí.
„Aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupne vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj k růstu přispívají nízká a stabilní inflace i rostoucí reálné mzdy o 4 procenta.
K pozitivnímu vývoji přispěje také akumulace zásob a vládní výdaje, včetně veřejných investic z Nástroje pro oživení a odolnost a evropských strukturálních fondů. Naopak soukromé investice zůstanou utlumené.
V roce 2026 by se hrubý domácí produkt měl zvýšit o 2,0 procenta, přičemž dojde k oživení investiční aktivity firem. Dynamiku vývozu by měl podpořit německý fiskální balíček, který má tlumit negativní dopady očekávaných amerických cel ve výši 15 procent na většinu komodit z EU.
Inflace se vrátila do tolerančního pásma České národní banky a průměrně by letos měla dosáhnout 2,4 procenta, v roce 2026 pak mírně klesnout na 2,3 procenta. Cenový vývoj ovlivní řada protichůdných faktorů – protiinflačně bude působit pokles ceny ropy a posilování koruny, naopak inflaci poženou rostoucí mzdy a vyšší spotřební daně.
Míra nezaměstnanosti by se měla udržet kolem 2,6 procenta letos a v roce 2026 mírně vzrůst na 2,7 procenta. Trh práce se i nadále potýká s nedostatkem pracovníků, zejména ve službách a stavebnictví.
Stanjura zdůraznil odpovědnou fiskální politiku vlády, díky které by měl schodek veřejných financí klesnout na 1,9 procenta HDP v roce 2025 oproti pěti procentům z roku 2021. „Současná vláda udělala maximum, aby byla česká ekonomika v příštích letech odolná a konkurenceschopná,“ prohlásil ministr.
Mezi hlavní rizika predikce patří geopolitické napětí, obchodní překážky včetně cel a možné problémy v dodavatelských řetězcích.
