Ministerstvo financí dnes odeslalo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun. Rozpočet počítá s celkovými výdaji 2380,3 miliardy korun a příjmy 2094,3 miliardy korun.
Nejvýrazněji rostou obranné výdaje, které dosáhnou 2,35 procenta HDP, tedy 206,5 miliardy korun. To představuje navýšení o 45,6 miliardy korun oproti letošnímu roku. Vláda tak překračuje zákonný závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP o dodatečných 30,7 miliardy korun.
Další mimořádnou položkou je 18,3 miliardy korun na přípravu výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Tato částka však bude čerpána pouze v případě, že Česká republika získá během roku 2026 notifikaci Evropské komise na zapojení státních zdrojů do financování.
„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Zdůraznil, že rozpočet zachovává sociální smír a plní zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku o půl procentního bodu na 1,75 procenta HDP.
Největší rozpočtovou kapitolou zůstává Ministerstvo práce a sociálních věcí s rozpočtem 990,6 miliardy korun. Na penze je vyčleněno 739,6 miliardy korun, což představuje nárůst o 22,4 miliardy korun. Ministerstvo obrany získá 175,8 miliardy korun a Ministerstvo vnitra 119,7 miliardy korun.
Na investice je z národních zdrojů vyčleněno rekordních 174,4 miliardy korun, což představuje desetinu všech rozpočtových výdajů. Po připočtení evropských zdrojů dosáhne investiční aktivita státu 248 miliard korun.
Kritiku návrhu vznesla bývalá ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO. Vadí jí nejen výše deficitu, ale především absence klíčových dat v předloženém materiálu. „Ministerstvo financí poprvé v historii předložilo rozpočet bez zásadních dat,“ uvedla Schillerová na sociální síti X.
Podle ní chybí členění příjmů a výdajů podle druhů a odvětví, informace o programovém financování či údaje o mandatorních výdajích. „Veřejnost tak nemá možnost zjistit ani základní věci, jako jsou provozní výdaje státu,“ kritizuje bývalá ministryně.
Schillerová také upozorňuje na problémy ve financování zdravotnictví a dopravní infrastruktury. Podle ní systém zdravotní péče padá do červených čísel a investice do dopravní a železniční infrastruktury meziročně klesají o 27 procent.
Vláda bude o návrhu rozpočtu jednat během následujících týdnů, aby ho stihla schválit do konce září. Poté ho musí do 30. září poslat k projednání do Poslanecké sněmovny. Kvůli parlamentním volbám v říjnu 2025 bude rozpočet schvalovat až nově ustavená dolní komora parlamentu.
